zprvu poněkud sentimentálněTohle okřídlené úsloví se zdá být poněkud frázovitým, přesto významově vyjadřuje něco základního, těžko definovatelného, co má každý domov mít, aby byl tím domovem… Včera bych jedla muchotravky a dnes mi je pro změnu docela dobře. Stačí málo … včera večer telefonovala dcera a děkovala, jak se oběma holkám u nás líbilo. Několikrát mi v posledním roce při různých příležitostech opakovala, že její domov je už jinde než v našem starém domku se zahradou, ale včera mi sdělila, že když přijela po půldenním trmácení autem domů"!, najednou pocítila osamělost, prázdnotu a smutek a chyběla jí ta vůně domova prožívaná zcela samozřejmě doma" u nás… Zajímavé. Byl to opravdu hezký týden.
Medaile Otakara Duška Kursk-1943 získává pomalu pomalu bod po bodu a procento po procentu lepší pozici. Nevím, kde je zakopaný pes, protože cca 10 osloveným se nepovedlo hlasovat díky té populární hlášce a pan Doležal mi na můj poslední e-mail neodpověděl. Zdá se, že už mne ignoruje. Přesto to nevzdám a doufám, že vy také ne. Dík. Právě je to za 111 a 35%. zuzi
Bře 112009
“Když sedmiletý chlapec ponejprv a sám vykoná cestu do sousední dědiny, která je vzdálena od jeho domova sotva půl hodiny, ještě po letech může o této své cestě snít jak o křížové výpravě do Svaté Země. Tělesný obzor jeho očí bude stále širší a širší, tak jako vodní kruhy na jezeře od toho místa, na které se z tisícmetrové výše sřítil hydroplan, ale jeho obzor duchovní zůstane i po letech v tom centru, kterému se říká rodný kraj. Ten bude vždy jeho bodem Archimedovým a také vždy jeho Achillovou patou.”
(Jakub Deml, Pozdrav Tasova, 1932)
Ahoj Mirku, tenhle hezky vymyšlený úryvek už čtu poněkolikáté a přece mi nepřišel na mysl, věřila jsem jí, že doma už je pro ni už jinde … ale “zradila” sama sebe…
Ahoj Zuzi,ja ti rozumim..
pro me bylo doma nekde uplne jinde, nez ziju ted. na miste, co uz davno neni.. vlastne to misto je, ale ne uz ten dum, zahrada a hlavne lidi. lidi vzal cas. a kdyz se tam obcas vracim, marne hledam neco, co z toho zbylo. uz skoro nic. a je to straslive smutne. jenze takovy je zivot
Nemyslím, že by to byla “zrada”, zuzi. Spíš jí to slouží ke cti, že nezapomíná na kořeny.
Já se odstěhoval ze Žabovřesk k přehradě ve čtyřech letech, ale dodneška mi v Žabinách srdce poskakuje…
Lexulko, Henry, zdá se, že ten život člověka ne a ne vykořenit… já říkám, že bych klidně šla bydlet k dceři do ciziny. Ale kdoví jak by se tam člověk nakonec cítil, když celej život žije v místě s kterým postupně … srostl …