Led 212009
 

jak jsem už předeslala – odjíždím!Tak se s vámi zase loučím milí bloggeři, zítra brzo ráno odjíždím vlakem do Attnangu a pak dále autem do Altmünsteru. Přijedou si pro mne tam. 7 dní budu bez spojení se světem, to už vím zcela jistě … jen kdybych objevila náhodou veřejný internet, neodolám! Tak se tu mějte, ozvu se až ve středu. A zachovejte mi svou přízeň, žádné texty jsem nenaprogramovala. Beru s sebou však foťák, takže se určitě dočkáte zpravodajství z cest, ale až přijedu domů. Bude se mi po vás stýskat, jenže na druhé straně … život činí žitelným napětí. Napětí mezi všedností a svátkem, mezi prací a volnem. Mezi prociťováním starého" a poznáváním nového". Proto vzhůru do světa vstříc novým zážitkům!
Ptáte se, cože tak hezky filosofuju? No, z mé hlavy to není. Vyštudoval to filosof Stanislav Komárek a určitě stojí zato si jeho Odpočítávání jar" přečíst. Tak já s dovolením celé přetisknu z Lidovek, z pátečního magazínu:

Odpočítávání jar
16. ledna 2009

Filozof a přírodovědec Stanislav Komárek (50) píše: teprve nedávno jsem zjistil, že vlastně provozuji biozahradnictví

Napětí mezi prací" a volnem", respektive všedností" a svátkem" je vlastně to, co činí život žitelným, tak jako třeba střídání spánku a bdění nebo hladu a sytosti. Proto na člověka působí tak zhoubně jak workoholismus, tak věčný svátek" rentiérů a jejich smutných chudých příbuzných, nezaměstnaných.
Víkendy trávím na chalupě v Kardašově Řečici na Třeboňsku. Je to naše rodinné sídlo, jehož obvodové zdi stojí prý od roku 1814. Cesta tam trvá vlakem skoro tři hodiny. Cestování v olezlých a často přecpaných vlacích není žádná radost, ale dosud jsem od něj neodstoupil. Vzniká tak totiž týdně šest hodin času na čtení, které jako když se najdou – právě ty nejtlustší svazky své knihovny jsem přelouskal na sociálních polopouštích ČD.
Venkovské latifundium pro mne představuje to bytostně jiné" oproti pražskému způsobu fungování. Záměrně je udržuji jako skanzen ve stavu, jak je praděd v roce 1925 zmodernizoval zavedením elektrického proudu a stavbou patentní vyzděné žumpy. U sousedů vzbuzuje má zahrada rozpaky a podiv: nikde bazén, krb ani kempingový nábytek, trávník se seče nejvýš dvakrát do roka, listí se nehrabe – to v lese ostatně taky nikdo nedělá. Když jsem nedávno viděl jakési webové stránky o šetrném biozahradnictví, zjistil jsem, že je provozuji už dávno.
Pod stromy tam roste – s minimální až žádnou péčí – asi dvě stě padesát druhů květin, z části z blízkého okolí, z části přivezených z cest. Čím jsem starší, tím raději mám rostliny a tím raději mám jaro. Na každé nové se už nedočkavě těším, věda, že jejich zásoba je omezená a každoročně z ní jedno ubude. Na světě mne v podstatě nejvíc mrzí, že i kdyby za hrobem byl nějaký jiný svět, jara v mém domečku tam budou věru těžko. Nevím proč, ale mívám někdy pocit, že jednou umřu někdy v předjaří s tísnivým dojmem, že to, co brzy venku nastane, už nebude pro mne. Na biozahradě je i spousta zvířat a zvířátek – z těch velkých mám nejradši kuny a zdivočelé kočky, nikdy je nekrmím, ale vždy je rád vidím: jedna černá kočka tam žije už šestý rok, každé léto vzorně odchová koťata. Z těch malých mám nejraději čmeláky a plže. Pro čmeláky jsem vysadil jejich oblíbené rostliny, plicníky a ostrožky, a těší mne přihlížet, jak jim chutná. Pro ty druhé nechávám ležet posečenou trávu a další rostlinné zbytky. Jsou takoví tišší, neukvapení, ideální kamarádi k meditacím. Mám plže rád.

zdroj zde

Tak ahój! Vaše zuzi! (ještě ráno se tu otočím a pak už dlouho NIC)(dnes jsem se tedy také ozvala na tu zmíněnou křivdu, jak jsem ji chápala, ale dočkala jsem se jen nekonstruktivní tahanice … nemám ráda takové vyhýbavé jednání a zástupné argumenty, závěr: mám prý být v klidu a dočkat času …. pokračování za týden. zuzi) 

 

 Posted by at 19.48

  14 Responses to “Tajemná mise”

  1. maj sa fajně, kašli na křivdy a hlavně odpočívej!!!…těším se na obrázky

  2. Loupáku, dík!

  3. užij si cesty, taky se těším na fotečky!

  4. užij si to tam a hlavně foť,těším se na reportáže 😉

  5. Ahoj, zdravim od dedy z Rakouska, jsem na netu poprve od ctvrtka a jen tak na minutku … utika to, zuzi

  6. jen takbez jakékoliv souvislosti vznikla dnes ráno

    Pravda a lež

    Lež je mladá, dlouhonohá ,plavovlasá kráska,Za kterou každý rád se otočí.
    A pravda? Stará, utahaná, pajdavá a hnusná, sotva jí pohlédneš do očí .

  7. jen takdalší várka

    Moje krásná Japonečka
    Hřeje lépe, než psí dečka

    Vyměňujeme si rády
    Svoje milé kamarády

  8. Ahoj Jaromíre, děkuju za básničky. ta první mi něco připomíná, snad pohádku BN nebo nějakou soudobou písničku na to téma… nedokážu upřesnit

  9. jen takPovánoční

    Do vánočních zvyklostí českých myslivců(pozor, není to v žádné suvislosti s logickým uvažováním,spíše naopak) zasáhlo několik nepříjemných záležitostí. zvěře v lese valem ubývá a není pomalu koho prásknout, ještě tak souseda na městském úřadě ,že mi v noci při návratu z místní restaurace U Šesti stehen močil na plot. Co s tím , když to na chlapa přijde, a nikde v okolí není spásná budka? Řešení se vždycky najde, například v osobním bažantovi, takzvaném personálním ptícovi.Bažant by odpočíval v době své nečinnosti na poutku, zavěšeném na vnitřní straně saka statečného lovce divoké zvěře. Při náhlé potřebě, vyvolané několika litry patoků, které do sebe musel nešťastník nalít, aby nevypadal před ostatními spolustolovníky a personálem restaurace, tvořeným čtyřmi dámami, jako padavka, stačí rozepnout sako a padací most u kalhot, vyndat jednoho i druhého ptáčka a jejich spojením vznikne plněný bažant. Ještě zpět k názvu místní restaurace. Čtyři dámy, které tento podnik provozují, jsou v nejlepších letech, jen občas se stane nějaká menší nepříjemnost. Dvě z dam jednoho nešťastného dne přemisťovaly pivní sudy do sklepa, když tu se jeden z nich (nebyl to sud) utrhl ze řetězu a obě dámy převálcoval. Po amputaci poraněných končetin musel být počet stehen v názvu restaurace zredukován z osmi na šest. Tolik malá odbočka. Teď ale nastane kardinální problém, kam s ním. Pozorný čtenář jistě ví, co mám na mysli, těm nepozorným je to stejně jedno. Nechá se pohodit do křoví, nebo pro ty poctivce do popelnice, ti nejpilnější donesou naplněného bažanta ženě domů, aby z toho také něco měla. Po25. bažantu ji to přestane bavit a svého drahého chotě pošle někam. Náš spolek si však poradí se vším. V klubovně mysliveckého sdružení zahálí vrhačka asfaltových holubů. Stačí nahradit jednoho ptáka druhým a je vyhráno. Dovedete si představit tu krásu, když se k obloze vznáší několik do zlatova vybarvených bažantů? Srdce lovce se tetelí blahem,zas je do čeho prásknout. Jen doporučuji před začátkem lovu navléct si pláštěnku…………….

  10. Milý Jaromíre, myslím že je na čase, aby sis založil BLOG :)))

  11. To by mě, milá Zuzi, vůbec nebavilo. Chtěl jsem jenom, aby po dobu, co budeš nepřítomná, se něco dělo( slibovala jsi 14. dnů nepřítomnosti).

  12. sliby chyby…ale, Jaromíre, tohle je vážně gut

  13. … no nevim, říkala jsem že přijedu ve středu a taky jsem tu první středu byla
    ?!
    Mně Jaromírovo povídání o stehnech a bažantech přijde takové bavorsky chlípné… abych pravdu řekla, neuchvátilo mě to tak jako Loupáka :). Ale děkuji za vyplnění mezery, která tu vznikla 🙂

  14. Však také zuzi nepíšu o sobě, ale o našich drahých myslivcích, o jejichž zaměření většinou nevzniknou žádné pochyby.

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz