Led 132009
 

Třemošnice, Hedvikov, Kraskov

tremosnice zamek

Třemošnice zámek. Tvrz přestavěná na zámek. Dobu od poloviny 18. století lze považovat za ,,zlatý věk" třemošnického zámku. Tehdy také začal majitel přestavovat své sídlo na barokní zámek, na projektu se zřejmě podílel i významný architekt Jan Santini. Je proto škoda, že přestavba nebyla dokončená, že z původního projektu byla realizovaná pouze střední část s kaplí a sálem. Nedokončení projektu souviselo zřejmě s tím, že se majitel, protože byl bez dědiců, rozhodl zřídit na svém panství nadaci pro zchudlé šlechtice, a tak nebylo potřeba reprezentační sídlo. Spíše naopak. Vždyť v 19. století tu sídlila lesní zpráva zmiňované nadace, část zámku byla upravena na byty .Dnes je opravený zámek nepřístupný, v soukromém majetku.  Více zde

slevaci a

Zlatý hřeb výletu! Plastika Slévači, situovaná v krásném přírodním prostředí na břehu Zlatého potoka, v polovině vzdálenosti mezi Hedvikovem a slévárnou, postavenou na samotě u lesa. Parková úprava a pozůstatky laviček dávají tušit, že zde bylo oblíbené místo setkávání, možná i letních nočních dostaveníček … Irena navrhuje, abychom příště přivezli dřevo a lavičky obnovili. Alespoň tu jednu nejblíže sousoší. A já jsem pro!

slevaci b

slevaci c

Na první pohled jsem se musela nekontrolovaně smát. Napadaný sníh totiž dodal oběma slévačům zcela nové proporce a oni vypadali se svou býčí šíjí jako dvě gorily na sněhu nebo jako dva sněžní muži z Hímáláje… Pan inženýr mi ve včerejším obsáhlém telefonickém hovoru objasnil mnoho věcí a jeho přístup je o to cennější, že ve slévárně pracuje pouhé 4 měsíce! A pochází z Brna! Plastika je z betonu či nějaké podobné hmoty a plácala se do forem na drátěnou kostru na místě. Existují ještě mnozí pamětníci, neboť socha vznikla někdy v šedesátých letech. Pan inženýr – personalista je milovníkem krásy, turistiky a historie a má své metody práce s pamětníky, jak mi je stihl také popsat. Boha… jaké zvláštní náhody někdy seznámí dvě vzdálené osoby, které si po telefonu mohou notovat a sdělovat, jaká vrstva sněhu ještě sluší barokní soše … Ale zpět … plastika je natřena proti nepřízni počasí stříbřenkou a tak na dálku mate a dělá dojem že je vyrobena z kovu nebo bronzu… Ovšem kokila je z kovu a forma dělá dojem formy autentické.

 slev omet

Sousoší jsme v závěru pobytu zde ometli, aby vynikly jeho skutečné proporce. Zjistili jsme na některých místech drobná poškození povrchu nemluvě o popraskané vrstvičce stříbřenky. Nejvíce škod podle našeho skromného odhadu utrpěl čůrek hmoty vytékající z kokily. Zasněženo vypadá nádherně, ale po ometu zjišťujeme, že vytékající pramínek již zcela opadal a zůstal pouhý ztužující drát.

kraskov stola 1

Několik fotek z kraskovské štoly a zasněžené sejpy neboli hrůbata, tj. hromady propraného materiálu ze zlatonosného vodního toku, zde Zlatý potok.

kraskov stola 2

Neuvěřitelný pohled do nitra štoly, kde zimují netopýři ((strýc se tam neprodral)… Led zcela průhledný a čistý až na dno. Nikdy jsme led tak podobný sklu neviděli …

kraskov spekacky

U štoly jsme si rozdělali oheň a opekli buřty. Nebyla to vážení žádná selanka, nohy jsme měli zmrzlé od špiček až po paty. Museli jsme urychleně provést přesun do jedné se sečských hospůdek na rozmrznutí. zuzi

 

 Posted by at 19.52

  7 Responses to “Výlet do srdce Železných hor 2.”

  1. ale stejně mi pořád nedochází, co vás na těch slévačích tolik fascinuje

  2. Loupáku, myslím, že některé věci se těžko vysvětlí…. Když mně Zdeněk posílal první fotku slévačů, už věděl, že se mi budou líbit …

  3. Tak, jako má Itálie svého Michelangela, u nás ho skvěle zastoupí teta Blažena. Ty ladné proporce betonových kýt nemůže žádný mramor nahradit. Lépe by vynikly, kdyby oba byli nazí, ale co předpisy o bezpečnosti práce, drazí? Nenechme si hanět tento betonový skvost, vždyť takových krás nikdy není dost. Už vidím nadšené davy japončíků,, jak studují drát, vedoucí z kokily do kotlíku, či co to mají naši pracující pod nohama. To říkala už moje máma, že kdo umí, umí, kdo neumí , učí, ostatní na to nevěřícně čučí. Budeme opravovat dějiny umění, navrhuji přidat tam nevěřícné čumění.

  4. Jaromíre,zdá se, že ta naddimenzovaná stehna tě zjevně potěšila. Též nějakého místního vandala, obě plastiky mají totiž opatrně naznačené pohlaví modrou barvou! …

  5. Ani se nemusí jednat o dílo vandala, třeba je to převratná technika umělkyně, že sousoší vždy za silných mrazů zmodrají zimou přirození.

  6. Na fotkách číslo 3 a 4 vypadají jako yetti – kdybych měl peníze, zařídil bych, aby je někdo udržoval bez sněhu nebo do nich instaloval vyhřívání.

  7. [...] na dřívější text  a ještě zde, a ještě zde, a o AUTORCE SOUSOŠÍ [...]

 Leave a Reply

(required)

(required)

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>