Lis 162008
 

jirous foto z lidovek 28.12.06Mám ráda Magora. Ivana Martina Jirouse, řečeného Magora. Pod slupkou tvrdého nespoutaného drsňáka, co nejde pro ostré slovo daleko, se skrývá osamělá jemná zranitelná duše se smyslem pro spravedlnost, která se musela srovnat s prostředím kde přebývala. Vězení člověku nepřidá a hlavní je přežít!

Magorovy roztomilé opilecké excesy k němu patří stejně tak jako přímé chování bez obezliček. Též provokativní. A stalo se standardem a je zdá se očekáváno! Poslední dobou však se nám stává z Magora český klasik a přízvizko Magor již se z médií vytrácí, jeho použití řídne…
Jakmile Magor vyrazí do společnosti, hned jsou toho plné noviny a novináři jsou v blahém očekávání! A dočkají se!
Jirous vyrazil nedávno do Jihlavy, kde zasedl v porotě festivalu dokumentů Česká radost. A básník nezklamal. Dočetlla jsem se v Reflexu č. 45, jak pronesl zde tzv Magorovu větu: Viděl jsem tady spoustu sraček, ale tohle se mi líbilo!" (nebo podle jiného zdroje: Viděl jsem tu několik pěknejch filmů a několik úplnejch sraček!" ).

Dle Reflexu (Dariny Křivánkové) tak pravil do projekci filmu Česká RAPublika. :))) K těm pěknejm filmům zcela jistě započítal i film Naše jediná jistota je, že všechno dobře dopadne. V něm Helena Papírníková portrétuje okruh jejích přátel, ke kterým patří i zmiňovaný Ivan Martin Jirous zvaný Magor.
A v dalším Reflexu, nejnovějším, je opět tento undergroundový klasik citován v modrém rámečku. Jeho další závažná věta byla pronesena opět v Jihlavě, v souvislosti s oceněným snímkem Víta Janečka: Ivetka a hora ( pokořil i velkou konkurenci René" Heleny Třeštíkové, v té době vyznamenaný jako nejlepší evropský dokument) a zní:
Viděl jsem ve filmu Ivetka a hora nepředstavitelnou religiozitu, cosi bytostně potřebného v naší ateistické zemi." To už teda beze srandy. Víme to, Magor není jen rošťák a vlídný exhibicionista s pádnou paží, ale i duše citlivá, skrytá v jeho svébytných básních majících styl, kde právě nalézáme probleskující skrytou religiozitu. zuzi

Jako pes
   k pánovi se lísá
   plíží a blíží se Apokalypsa

Smuteční vrby
   větvemi posílají k zemi pláč
   weeping willows
   brečí nad námi

Pojedu k Berounce
   snad najdu kočičky na jívách
   nechci už ve verši dalším
   zašeptat ach
   Tomáš Kulka mi řekl
   že toho nadužívám

K Berounce pojedu
   abych nemusel se dívat jinam
   ulámu kočičky
   a večer po Sv. Salvátoru
   až posvětí mi je jiný Tomáš
   zajdu na plzeň
   k Rudolfinu
Inu
   teď přede mnou
   a nade mnou
   letěla drosofila

Je to anděl?

Je to anděl Apokalypsy?

Co si myslíš?

Co chceš to mysli si

                               Ivan M. Jirous

Zdroje: http://www.reflex.cz/Clanek34172.html
Zdroj básně a další odkazy včetně krátkých filmovách sekvencí Heleny Papírníkové
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Jirous

 magor a loupak

A ještě přichází se svou vzpomínkou Loupák:

….Tuhle fotku mam hrozne rad…kdyz sem Magora poprosil o zapozovani,
pravil: moment, jen se dojdu vychcat…kdyz se vratil, ptal se: a kdo
se s kym vlastne foti?…ty se mnou nebo ja s tebou…a ja polichocen
rozverne odvetil: este porad ja s vami, Mistre!

ale pochybuju, ze by si dneska to setkani vubec vybavil…

a ještě Loupák dodává:

… pees: v repertoaru kapely HF uz je nejakou dobu Mistrova zhudebnena
basen Rok na vsi ze sbirky Ubijec labuti…a vysla mu ted nova – Rok
krysy http://www.kosmas.cz/knihy/143713/rok-krysy/

 Posted by at 11.22

  10 Responses to “A Magor pravil: ….”

  1. Magor je největší žijící českej básník, ať si kdo chce co chce řiká

  2. Jednu „vtipnou“ příhodu k tématu „Jello Biafra“ z olomouckého festivalu „Poezie bez hranic“ – Magor chtěl především vynadat Biafrovi, že kdysi v sedmdesátých letech se nezastal Plastic People, prošli jsme kolem sedících diváků, a jakmile se na pódiu objevil Biafra, vtrhl za ním Magor a ujal se slova, odloživ na zem dvě nadité bezdomovecké igelitky, křičel, že tehdy, v 70. letech atd., – a Biafru, který nic nechápal, osočil z ignorance a bezcitnosti k tehdejšímu postavení PPU, jakož i z pomluvy, z počátku sice jakýsi ne příliš přesvědčivý pořadatel ho chtěl vyhodit, ale M. se choval natolik výhružně, že od toho upustil, M. domluvil, a my jsme ho následovali středem hlediště, v mírně opileckém vítězném gestu, a odebrali se do přilehlých olomouckých parků, nakoupili grilovaná kuřata a další červené víno a čekali, až nás odveze přítelkyně, kterou jsme mezitím kontaktovali, zpět do Brna, to už byla hodina dost pozdní, trochu jsme se někde prospali a nad ránem už jsme byli zase v non-stopu, Magor četl za ranního slunce noviny na baru, já jsem si u stolku taky cosi pročítal, najednou se ale M. od baru zamyšleně zvedne a jde ke mně pomalým krokem, sundává si brýle, upřeně se na mě chvíli dívá, a pak pomalu říká: „Teď mi to docvaklo. Nebyl to Biafra, ale Johnny Rotten…“

    (14. října 2007, J. E. F. bloguje, http://www.vetusvia.cz…usvia.html)

    I. M. J. zná většina lidí z jeho excesů, ale je to úžasný člověk („ctitele čistoty, něhy a spravedlnosti“, J. E. F.), a Morava má díky němu v Prostředním Vydří ohnisko spirituality jako je Petrkov či jako býval Tasov…

    „Když jsme se blížili k Valdicím alejí,
    na Tebe myslel jsem, Andreji
    Stankoviči, do píči, raději.“

    ***

    Neodolám ještě jednu andr příhodu:

    „Bydlel tam s náma třeba Kečup, i když dost chlastal a blbnul, ale makal, tak tam měl taky svou cimřičku a toho zašili za to, že měl – jak bylo psáno v rozsudku – na melodii „Už vyplouvá loď Jambee“ zpívat na veřejnosti „Až bude Gustáv Husák viset na větvi, bude v český zemi ráj“. Dostal asi rok a když přišel z kriminálu, šíleně se rozčílil, že byl odsouzenej neprávem, protože to zpíval na melodii „John Brown’s Body“. To bylo na Silvestra a jak byl rozčílenej, nutil všechny, aby to zpívali taky. Začalo to tak, že o půlnoci pět šest lidí řvalo na dvoře dolů z kopců, ačkoliv byl barák obšancovanej policajtama, „Až bude Gustáv Husák viset na větvi…“ A pak to mělo obměny: „Až bude Leoš Brežněv viset na větvi, Až bude celý politbyro viset na větvi…“, nakonec to trvalo asi hodinu – doteď mě mrzí, že jsem to nenahrál – a sto lidí chcalo dolů z kopce a přitom řvali Až bude Gustáv Husák viset na větvi. A Kečup byl spokojenej.“

    (M. „Skalák“ Skalický)

  3. Loupáku, dík!

  4. Henry, to jsou příběhy jak z undergroundový čítanky!!! Díky za poveselení.

  5. to bylo v roce 2006 na Alternativě…a kdo by se s kym fotil dneska, je jasný

  6. Díky Loupáku za upřesnění, zapomněla jsem.

  7. Nefunguje mi doma internet, nevím jak u vás, ale tady byl v noci pořádný vítr a liják. Ozvu se až to půjde. Z.

  8. já nevim, jak bylo v noci, bo sem spal

  9. já to vím taky jen z doslechu a že mi to uneslo šablonu ze střechy…:(

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz