Zář 052008
 

na poezii *B a l a d a   o  o č í c h   š e d i v ý c h

Někdy si myslila
že to už půjde bez lásky
tak jak se chodí
přes velké náměstí
když zrcadlo kladlo blbé otázky
svírala ruce do pěstí

pak přišel
a měl oči šedivé
seděl v nich březen na pařezu
a zbytek cigarety bělavé
nechával plovat v záchodě
i v dřezu

moc nemluvil
a vězel v nátělníku
měl dlouhé prsty anděla
a miloval ji bez zlozvyků
když stála
i když seděla

nikdy se jí nepodíval do tváře
jedl pomalu
a pil s chutí
pod hlavu dával
dva tři polštáře
a spával bez pohnutí

občas zmizel na tři týdny
občas jí chyběl
čtyři neděle
nátělník
na šňůře skvěl se bílý
jak ticho prázdné postele

jednoho dne
usmálo se na ni štěstí
a měla svatbu veselou
ženich se potil
a držel kapesník v pěsti
jeho modré oči
zábly nahotou

konečně modro
se jí rozprostřelo do lásky
jako by kapr spadl do štěstí
ta tam je doba
trapné otázky
náramek zdobí zápěstí

jenom někdy
když po šedivé nebovině
smutků divoký kočí
rozhání oblaka jak statné svině
táhne to z šedých očí

zdánlivé nedopalky
se roztočí divoce v dřezu
jak čertův tanec
vydupaný do duše
kdesi v dálce
březny se zaseknou do pařezu
a prší do vzpomínky
a mrzne v předtuše

nevzpomíná si už jak miloval
ví jenom že to dělal bez zlozvyku
nevěděla vlastně nikdy
jak se jmenoval
zůstala jenom vůně nátělníku

jak vůně koření které utkvělo
v paměti jež ztratila vzpomínku chuti
jako by modro na vteřinu do šeda setmělo
pod šedivou sutí

Čan

 

* Básně, které má rád Radim Vašinka

 

 Posted by at 21.01

 Leave a Reply

(required)

(required)

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>