Čvc 132008
 

Shlédnutá výstava  Mezi Bohem a Ďáblem" v Litomyšli od 14. června do 20. července 2008.

Necítím se povolána, abych hodnotila nebo vás seznamovala s životem a tvorbou Josefa Váchala. je to pro mne velké sousto. Psát o něm je pro mne těžké, pociťuji jistý pocit zodpovědnosti a čím více o něm čtu, tím větší je můj respekt a úcta k němu, též empatie. Udivuje svou představivostí, uměleckou imaginací, pracovitostí, umanutostí a bezbřehou mnohotvárností  … Abych napsala zasvěceně, musela bych přečíst ještě více (nejen o něm, ale i jeho dopisy, knihy) a prohlédnout více a nechat usadit. Jsem jeho obdivovatelkou, ale ne natolik zanícenou, abych mu věnovala tolik času, kolik by zasluhoval. Neboť býti jeho fanouškem znamenalo by býti jím a jeho světem natrvalo prostoupen a poznamenán. Jako je Ladislav Horáček z nakladatelství Paseka.

vachal sumava

Neboť jen blázen by znovu vydal s láskou jeho velkolepou knihu – artefakt Šumava umírající a romantická (cena 38 000, vystaveny jsou zde v pivovaru i 3 varianty umělecké knižní vazby!) … – A já jsem svým založením povrchní. Tedy svým pocitům a vztahům jsem věrná, ale neomezuji se. Jsem roztěkaná a cílit pouze na několik věcí mi nějak nejde. Líbí se mi toho víc. Ale ve většině případů nejdu do hloubky. Každý jsme nějaký.

A tak vám mohu poskytnout pouze letmý pohled obdivovatele, osobní reflexi.

Přitahuje mne tvorba silných nezávislých", ve smyslu společenském, osobností spjatých se symbolismem, mysticismem, se vztahem k náboženství či k okultismu. František Bílek a Josef Váchal. Vím o nich odedávna. Navštívila jsem Chýnov, chýnovský hřbitov a jednou se snad také podívám do Bílkovy vily v Praze. V souvislosti s Váchalem mám zatím jen sporadické kontakty. Výstava v Litomyšli a Portmoneum bylo moje první velkolepé seznámení s jeho tvorbou a následně jsem si na internetu vyhledala a prostudovala i jeho stránky (vystaveny roku 2004) a několik dalších textů.

Litomyšl …..Uzavřeným atriem budovy vstupuji po ocelových schodech do patra rekonstruovaného zámeckého pivovaru (2004, architekt Josef Pleskot – znáte jeho cihlový tunel U jeleního příkopu na Hradě).

vachal pivovar litomysl

Nejsem tu sama, jak by se vám snad mohlo zdát 🙂 … vidím spoustu zasvěcenců – lidí něčím nápadných (oblečení, oduševnělost atd …), lidí, kteří něco vyzařují. Nejsou tu náhodní turisté.
Proplétám se mezi panely a prohlížím, fotím, a opět se vracím. Zde, v této vysoké prostoře s otevřenou střešní trámovou konstrukcí, je vystavena grafika. Vzadu vás úzké schody navedou na malou galerii, kde vás upoutají v trámoví zavěšené zvětšeniny fotografií Josefa Váchala od Dagmar Hochové.

vachal hochova

Pár schodů a jste ještě výš. Tři židle a můžete shlédnout neustále cyklující dokument o něm. – V rohu fotografie vidíte cíp promítacího plátna. Ale filmovými dokumenty jsem se dnes nerozptylovala, chtěla jsem se ponořit do obrazů a vstřebat je. Udělat si přehled a pořádek, utřídit shlédnuté.
Náměty se opakují, pohybují se zejména v široké oblasti mysticismu, okultismu, primitivismu, smyslnost a zvrácenost, ale ne otevřená sexualita, vidiny. Bůh a Ďábel, život a smrt, ráj a peklo. (Takoví jsme i my všichni , někdo více, jiný méně.)

V názvech obrazů nacházím tu neširší paletu slov, kterou lze z této oblasti vytěžit. V tomto smyslu také nechybí okouzlení přírodou, krajinou. Své grafické listy řadí i do cyklů. Zajímavý je cyklus válečný (byl účastníkem 1. světové války) – výtvarný styl politické satiry.
JV byl velmi pracovitý. A dřevořezby nezpracovával jen ručně, vymýšlel různé strojky, frézky a já nevím co ještě. A objevil také tisk barevného dřevořezu z jedné desky.
Náměty se dají vypátrat, ale výtvarný styl … s ním si nevím rady. To se mi opravdu posrovnat" nedařilo, neboť jsem nenalezla vyhraněný vymezený definovatelný styl. Byla to přehlídka stylů, lišících se podle námětu. Nicméně dominanta tu existuje. Nedokáži jinak, než přirovnat k malířům, stylům, které mi silně připomínal. Byla mi nejdříve hloupá tato přirovnání, ale později v Portmoneu jsem došla k částečnému potvrzení mého dojmu.
Tento subjektivní dojem-pocit berte s rezervou.

jv raj

“ Oslava života, prosté základní primitivní hodnoty, smyslnost, příroda, základní barvy bez odstínů, syrová kresba – Paul Gauguin, Max Švabinský (téma), převládající

sen mrtveho

“ Vidiny, mysticismus, okultismus, symbolismus, vypjaté zanícení, vzrušení, pohnutí, smrt, svědomí – Edvard Munch (ale ve velmi osobitém podání, složitější, JV se zřejmě nestylizuje – nechává svému tvoření volný průchod, podléhá svým představám, myslím že se necenzuroval), převládající

vachal krajina

“ Secesní krajina – Preisler, Preissig, Slavíček, méně

vachal konias

“ Kubismus – také se tu objevily dva obrazy v tomto stylu, ojediněle

Výstava pokračovala ve dvou místnostech kam se vchází z přízemí atria. Zde byla všehochuť ukazující na mnohotvárnost a rozmanitost tvorby JV.
“ Typické jsou pro něho knihy, které vyráběl sám mnohdy pouze v počtu několika exemplářů a jako vše … tvořil pro sebe, z vnitřní potřeby a nezajímalo ho praktická stránka života ( srovnání s B. Reynkem)
Neuvěřitelné … a nakl. Paseka nedávno znovu vydalo jeho monumentální dílo Šumava umírající a romantická (zde také vystaveno).
“ Drobná grafika – ex libris a osobní pamětní listy pro přátele

vachal vazy knihy buzci

“ Dřevořezy s ústředním tématem a dřevěné figurky primitivních přírodních bůžků (na fotce i jeho knihy – umělecká díla)

 vachal vaza

“ Nádoby s animálními motivy ( JV žil asketicky a stranou od lidí, spíše samotářsky a nestál o slávu, nebyl tak poživačný a živelný jako Paul Gauguin, kterého mi stylově mnohdy připomíná, jeho imaginace musela být ale úžasná, člověk, který žil svými představami a touhou je vyjádřit spíše než jejich praktickému uskutečňování …)

A to je vše. Ještě máte týden čas, můžete jít v mých stopách … napsala zuzi a připojuje se tak k řadě
dalších bloggerů …třeba milan lajdar

vachal babylonska vez

jv apoteoza spiritismu

jv stesti nahody

 Posted by at 9.20

  17 Responses to “Josef Váchal”

  1. Ano, Josef Váchalje velmi silný zážitek, utřídit a vydýchat dá hodně práce.
    Nafotila jsi některé mé nejoblíbenější obrazy, k nimž se vracím v jeho velké monografii, kterou jsme koupili před lety jako poslední kus z pražské retrospektivní výstavy (1997).
    Udělala jsi mi radost, ačkoli jsem tady, abych si našla ten báječný koláč.
    BONALI

  2. Ahoj Janovo, to jsem ráda žes tu našla některé „své favority“. Asi si některé z knih o něm brzy vypůjčím a přečtu. A mimochodem, dlouho žil se svou družkou ve Studeňanech u Jičína:
    http://www.vachal.cz…istra_JV.pdf
    http://www.jicinsko.cz…vachal.htm
    A co kdyby se, milá Jarmilo, do Studeňan podívala a přinesla nějakou reportáž, nějaké fotky, jak to tam dnes vypadá a je tam na něho a jeho působení nějaká památka? Až se ocitnu zase v Jičíně, ráda bych se tam podívala … dík.

  3. Díky!Já myslel, že trvá až do srpna, takže díky za prozření a záchranu mého kulturního zážitku!

  4. Zuzi,po Josefu Váchalovi a Anně Mackové zbyla ve Studeňanech jen dobová dřevěná deska, umístěna na autobusové zastávce, za níž kdysi stál rodnný dům A.M.
    Dvě jména výtvarníků, dvě data narození a úmrtí. Nic víc. Dívala jsem se jestli ji nemám vyfocenou, ale stud a pieta mi brání.
    Zde jsou 4 odkazy:
    Josef Váchal http://skorka.bloguje.cz…anek.php
    Anna Macková http://skorka.bloguje.cz…anek.php
    Anna Macková http://skorka.bloguje.cz…tuka.php
    Anna Macková http://skorka.bloguje.cz…anek.php

    Jestli budeš mít možnost, přijeď a kdyby se ti podařilo vzít i kolo, byla by to špica!
    BONALI

  5. corwex: hezký avatar 🙂 a šťastnou cestu!

  6. Jarmilo, tak jsem to přečetla, hezké jak si spolu povídáte … až mě to popadne, stavím se, ale bez kola, já stejně před každým kopcem sesedám, tak se mnou nikdo nechce jezdit. Bývaly doby kdy jsem kamarádila s Pepou ze Sobotky. S ním jsem projezdila kus Českého ráje na kole, ale Pepa byl astmatik, takže mu můj styl spíše vyhovoval.

  7. Zuzi,pokud přijmeme zásadu, co nevyšlapeme – vytlačíme a co nesjedeme, to svedeme, budeme kamarádit s bicykly až do smrti smrťoucí.
    A kdyby koléska nebyla, autem dojedeme.
    MSF

  8. Povrchní, to snad ne? Snad zbytečně skromná! Poslední obrázek mi nevímproč připomněl obrázek Toyen. Zprostředkovalas mi pěkný kulturní zážitek, díky.

  9. Jarmilo, dík. Až přijde čas, ohlásím se 🙂

  10. šedý … no, skromná :), nerada bych byla považována za znalce, jsou to opravdu jen takové pocity a dojmy…. hmmm, také ti to něco připomíná. Ten obraz o kterém se zmiňuješ „Štěstí náhody“ je zvolen ústředním té výstavy. Mají ho vytištěn na druhé straně informační skládačky z tvrdého papíru – tvoří plakát výstavy. Dostala jsem tři, prý jich mají hodně 🙂 já Toyen moc neznám, vidím v tom obrazu sen, a vlastně ani není pro JV typický. Vybočuje. Ale jako upoutávka, pozvánka na výstavu je myslím zvolen dobře …

  11. Pamětní deska zde:http://skorka.bloguje.cz…kova.php

    MSF

  12. Díky moc, už jsem objevila také, ale chtělo by to detail, prosím….

  13. Kromě díků za článek (hned jsem odkaz rozeslal po světě) se připojuji k „Jsem roztěkaný a cílit pouze na několik věcí mi nějak nejde. Líbí se mi toho víc. Ale ve většině případů nejdu do hloubky.“

    Dovolím si přidat útěšný odkaz:
    http://en.wikipedia.org…r_of_none

  14. Ireally don’t know much about art and about this artist. But this pictures look like dreams to me. I could watch the 5th one for hours, cos everytime something new comes out from it 🙂

  15. P. S.: „Jistě, hrozí nebezpečí, že to nebo ono člověk nezvládne do hloubky, ale v dnešní pozdní době lze spíš něco objevit při zkřížení žánrů a diskursů než při detailním pitvání často odtažitého problému.“ (Martin C. Putna)

  16. … že mluvíš o tom ponoření do hloubky … viděla jsem před týdnem v neděli pořad o houbách a vystupoval tam člověk, co se celý život zabývá houbami druhu hnojník… byl z toho i po letech docela nadšený … já jsem jeho pocity ale sdílet nemohla :))).
    Bohužel anglicky neumím a jsem schopna pochopit význam jen všeobecně známých slov, a tak mi nyní smysl komentáře uniká. Ale děkuji.

  17. Kde jsou ty zlaté časy kdy jsem v zoo vozil hnůj…

    Pokud myslíš ten Wikiodkaz, vejcuc: původně „Muž všech řemesel“ znamenal člověka renesančního, ne-li polyhistora; později přidané „z nichž ani jednoho není mistrem“ tomu dalo pejorativní zabarvení. Dnes se používá pro člověka jehož vzdělání je mnohostranné, ale v žádné jeho oblasti nejde do hloubky. Španělé říkají „učedník ve všem, mistr ničeho“, Litevci „máš-li devět řemesel, tvým desátým řemeslem je hladovění.“ Objevil se i názor, že celá ta fráze je ve skutečnosti „muž všech řemesel, z nichž ani jednoho sice není mistrem, ale často je v nich lepší než jejich oficiální mistři.“

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz