Bře 042008
 

a jak jí využít …Dnešek jsem si zpestřila návštěvou obecné školy z nedaleké obce. Teda ty dětičky přišly za mnou. Beseda pro 40 dětí z 1. – 4. třídy na objednávku. Dávala jsem Karla Čapka a samozřejmě jsem připojila i Josefa, jeho bratra. Celý jeden den jsem tu exhibici připravovala. Neboť jak jinak to nazvat. Podat životopis tohoto autora zajímavě neotřele a navíc s přáním, aby si opravdu něco zapamatovali, to dá fušku. A také je nešetřím. Používám sice slova kterým nerozumí, ale hned se ptám a vysvětlujeme si. Žurnalista, filosof, dramatik, melancholie, atd … Nepřednáším, spíše konverzuji a ptám, se a děti po mně repetují. Můj styl je herecký. Děti se nesmí nudit. Jakmile se začnou ošívat, je zle…. A k besedě patří i obrázky. Karel, Josef s paletou, dva záběry jejich fascinujícího dvojdomku, hrob na Vinohradech (moje oblíbené téma) mladý Karel a Olga a Olga a Karel v letech. A také mapa,kde si ukazujeme kde Karel všude byl a bydlel. Ale proč to všechno píšu … Dobrá beseda je závislá nejvíce na dobrém rozpoložení přednášejícího, ale samozřejmě také musí být dobrá příprava… to je ale samozřejmost, že přečtu všechny možné i nemožné prameny, abych vyhledala nějaké zajímavosti, kterých bych se chytila…. Po besedě jsem se ptala dětí a učitelek, co je na Karlu Čapkovi nejvíc zaujalo. Děti se moc neprojevovaly, ale paní učitelka se dala slyšet, že jí jak byl všestranný: spisovatel, novinář, dramatik, výborný fotograf, zdatný kreslíř, cestovatel, zahradník, sběratel etnické hudby, obdivovatel lidového umění atd… A mne chytla zase jiná věc. Jak si matka Karla Čapka dokázala nekompromisně splnit svůj sen. Není toto všude vysvětleno, píše se jen, že se Čapkovi v roce 1907 přestěhovali do Prahy, ale občas někde na NĚCO narazíte :

V roce 1907 v době Čapkova pobytu v Brně však došlo v rodině k tragické události. Otec totiž onemocněl mozkovou chřipkou s dočasným následkem těžké melancholie. Toho využila Karlova matka k uskutečnění svého snu, kulturního života podle svých představ v Praze. Za oběť tomuto svému vytouženému snu nemilosrdně položila všechen rodinný majetek, včetně doktorské praxe pana otce. Vše prodala a odstěhovala celou rodinu do Prahy. Karel zde nastoupil na Akademické gymnasium. Matka rozdělila rodinné jmění na čtyři díly, Josef s Karlem dostali po jednom, a mohli tak nastoupit samostatnou dráhu mladých umělců.
Jiné prameny nahrazují slovo melancholie slovem schizofrenie, tak nevím. Mně se ale ta dočasná melancholie líbí víc! A tak si říkám – je škoda někdy neudělat škrt a jít za svým snem, za tušeným štěstím. Jen mít odvahu. Nebát se. Kolik takových drobných i zásadních rozhodnutí nás ještě čeká??? zuzi

(A Léňo děkuju za test, vzbudil velký nadšení) 

 Posted by at 20.49

  6 Responses to “Dočasná melancholie”

  1. Zuzi, tak v neděli jsme v Pardubicích přežili – to jen na okraj. Sic jsme z Pardubic viděli jen vlakáč a 5 minut cesty a hospodu. Ale perník si dovezli všichni:)). A jinak k dnešnímu článku – jo jo, néni na internet, čerpám z něj, čerpám a ať žije měsíc internetu!!!!!!

  2. Jo,runy, ať žije,já na to úplně zapomněla, že je,já furt postaru,měsíc knihy. Donesla jsem si domů dnes tři kousky, zase čtu. perník mám ráda plněný, nejraději Jahůdku, diagonálně plněnou, polejvanou čokoládou znáš, ne?

  3. jj, pro paní Čapkovou mám myslím hluboké pochopení :-). T.

  4. … To mě nepřekvapuje, Tome :)…

  5. Zuzi,ty si všeuměl;-)

  6. Hmmm, Lexulko, asi jako Jára Cimrman 🙂

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz