Úno 162008
 

tedy vajíčková pomazánka a zase svodka (budu vkládat příspěvky po celý den, jsem sama doma a nechce se mi v té nepohodě courat venku)

Mediální smršť na zuziblogu

Poslyšte, co se včera dělo právě zde. Nejsem nějaká tuze oblíbená bloggerka,že se ke mně s uveřejněním nového textu sletí gloggeři a další podobná havěť jak medáci na čerstvě rozvinutý květ. Naopak. Nejvíce návštěvníků se dostavuje náhodně z vyhledávače na konkrétní článek. A největší smršť od existence mého virtuálního odkladiště myšlenek se tady přehnala včera. Přišla jsem se pozdě večer podívat na statistku a užasla jsem. Hitem večera se nestal nový text Kafka na pobřeží. Ne, ten úplně zapadl. Hitem se stal článek Malej kšeftík. zveřejněný před týdnem a něco. Pojednával Janu Dvorském alias Synu Člověka známém pod přezdívkou Parsifal Imanuel. No jasně … včera šla 13. komnata s Milenou Dvorskou, jeho tchýní. Dívala jsem se taky a nečekala jsem nic co bych nevěděla. Byla jsem ale překvapena. Janě Klusákové (je to ta,co byla odvolána BT z knihovničky ku prospěchu Haliny P.?), která byla tentokrát její zpovědnicí, se pořad podle mě povedl. Paní Dvorská byla neobvykle upřímná a otevřená a nebylo to celé efektní a bulvární a zaměřené na zviditelnění zpovědníka jak je někdy v takových pořadech obvyklé. Ale nemohu moc soudit, protože se na 13. komnaty dívám jen velmi náhodně. Jen jsem si vzpomněla na něco podobného s Janem Saudkem. Možná to byl ale Gen.. Tam spolu s ním exhibovala i Irena Obermannová. Ale ne že by mi to právě tam vadilo. Celý život (jak ho známe my co ho osobně neznáme) JS je přece radostná exhibice, která je mu ale na rozdíl od jiných samozvaných nebo uměle stvořených celebrit bytostně daná. Má ji v genech a k němu patří. Mám ho ráda.

Vajíčková pomazánka

Mám vystudovanou kožařskou průmyslovku v Gottwaldově Teď se to město zase jmenuje Zlín jako předtím, to víte. Nevíte ale, že jsempak dlouhá léta pracovala jako návrhářka a modelářka obuvi a nevíte, že nám tehdá na internátní jídelně připravovali na nedělní večer studenou večeři do pytlíku. Periodicky se opakovala vajíčková pomazánka vynikající chuti, na kterou jsem se vždy velmi těšila. Celý život se snažím tu chuť, tu lahodu, napodobit a marně. Zkouším to stále a není to ono.Až snad včera jsem jen tak mimochodem stvořila něco coby se tomu mohlo hodně podobat…

Vajíčková pomazánka podle zuzi:
3 natvrdo uvařená vejce
1 pomazánkové máslo 200 g ARO, žlutý potisk, vyrobené v Chocni (je to určitě z nějakého řetězce, u nás ho ale prodává řezník Čejka)
cca 80 g Poličanky, majolky z pytlíku, žlutý potisk, vyrobené v Poličce
sůl, pepř, trochu pažitky, půlka malé cibulky nakrájená velmi najemno

Moc jsem se s tím nepárala. Vejce nadrobno nastrouhat a všechno ostatní k tomu vrhnout a zamíchat, nechat do druhého dne odležet. Před chvílí jsem si namazala na černý chleba a moc jsem si pochutnala. Suroviny uvádím naprosto přesně, protože vím, že na té chuti je každá maličkost poznat. Tak dobrou chuť.

Pár knižních tipů:
Doporučuji vaší pozornosti televizní pořad Čtenářský deník. Vždy v neděli dopoledne, spíše k poledni, po jedenácté, na Dvojce. Viděla jsem všechny díly a zatím nebyla zklamána. Osobnost naší kultury ( namátkou Petruška Šusterová, Olga Sommerová …) představuje jednu dobře vybranou knihu českého autora (nemusí být nejnovější) a také autor je přítomen a mluví se a nejen o knize, ale také o životě. Všechny zatímní pořady můžete shlédnout zde. Dnes byl smutnej ale nezlomenej Vlastimil Třešňák. Líbilo se mi to. Pořad nemusí trvat hodinu, takhle to úplně stačí….

Knihy,které jsem nečetla


Miláčku, vzpamatuj se, chci tě

Koncem loňského roku vyšla kniha básní Ivana Magora Jirouse: Okuje – bibliofilská knížka o dvaapadesáti stranách, doprovozená kresbami Pavla Reisenauera ve vytříbené výpravě a omezeném nákladu. Neviděla jsem, tedy nečetla, ale mám v plánu. Kdesi jsem zahlédla v souvislosti s jeho verši výraz výrazová průzračnost. Dokonale vyjádřeno.
A zde recenze Daniely Iwashity v Lidovkách: Miláčku, vzpamatuj se, chci tě

Kdo píše lapidárně, šetří čtenářův čas –

Jaroslav Putík: Zlatý pták Kniha zápisků, postřehů, aforismů, úvah a sentencí významného českého prozaika Jaroslava Putíka. Zaujalo mě v TV, v pořadu Knižní svět

pokračování svodky zítra zuzi 

 Posted by at 8.09

  5 Responses to “Velmi dobrá snídaně”

  1. Ahoj Zuzimtu vajíčkovou pomazánku si pamatuju naprosto přesně, ač jsem ve zlíně průmyslovku nestudovala… ale nějakou takovou nám dávali na pionýrském táboře v Morávce a taky na chmelu v Trnovanech! z toho chmelu si pamatuju jen tu pomazánku a ten starý mlýn;-)takže je jasné, že obojí byla SÍLA!

  2. Jo, Zuzi,eště tam dávám malounko hořčice…

  3. Ahoj Lexulko,díky za podporu! Když si z chmelu pamatuješ jen pomazánku a mlýn, je jasný že „vo něco šlo“. Nojo,hořčice! Tak já ji tam malinko dám,možná je to to poslední co tam ještě chybí k uoplné dokonalosti:)

  4. jj, ARO = makro, je to jejich privátní značka 😉

    vajíčkovou p. miluju 😉

  5. Ještěrko …takvida, odkud je zdroj … ještě mám ráda hermelínovou, ale tu si kupuji už hotovou, nelze napodobit 🙂

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz