Led 032008
 

Jsou i takové dny a já mám právě jeden za sebou. Tedy ještě nekončí, ale ta kumulace hezkých chvil mi pro dnešek stačí. Něco nech osude na zítra! Ne dnes všechno a zítra nic!
Co se mi to jenom všechno stalo… ano, to základní je, že se probudíš příjemně uvolněna a těšíš se do práce. Já jsem ale dnes ráno od čtyř hodin až do šesti ležela pod duchnou a přemýšlela. Asi to bylo důležité, přesto v tuto chvíli nevím zcela přesně jaké závěry z toho sebezpytování vyplynuly. Ale bylo to přemýšlení příjemné. Měla jsem co dělat, abych se dopravila do práce na sedmou… Ráno jsem ještě stačila objevit na síti stránky VV, kde někdy dávno mával Křižík bleskosvodem a než se hodina s hodinou sešla, ozval se mi autor klipu. To byl ale fofr. Dnes bylo v práci tepleji než včera. Objevili jsme s kolegyní pozdě, že máme stažené elektrické topení na minimum a celý včerejší den jsme měly ruce jak hrábě.
Dopoledne jsem likvidovala vánoční výzdobu na pracovišti a poslouchala přitom Manu Chaa. Po obědě (svratecký guláš s bramboráčky,ovšem nepravý – někdy dám recept, také ho umím – toto jídlo vzniklo u nás, na Vysočině) začali chodit zákazníci a já jsem dostala od jedné holčičky vánoční dárek. Včelí zatočenou červenou svíčku se žlutou mašlí a beruškou. To jsem nečekala. Vzpomněla jsem si ale, podle vrácené knihy, že jsem jí před svátky pomáhala s referátem o buddhismu a vysvětlovala jí, co je to stúpa, aby nebyla zaskočena učitelkou – měla jich pár na doprovodném obrázku (něco jako naše kaplička, ale ve tvaru zvonce)… Byla to pro mě epizodní záležitost, jen mě to v tu chvíli bavilo. Ale pro malou zákaznici to asi znamenalo více. Byla jsem docela pohnuta. No a pak jedno překvapení. Nějakou klikatou cestou jsem objevila takový jeden opuštěný blog, který měl v přátelích pouze jediný odkaz. A když jsem na něj klikla, byla to zuzi, která o tom nevěděla Před chvílí jsem si celý doktorandův blog přečetla, moc toho nenapsal :)… sympaťák…  A dále jsem si vyměnila několik málo krátkých, ale hezkých vět s tím Jéžíškem, co jsem od něj dostala tu hřejivou vánoční mikinu., co jsem jí měla dnes na sobě…  A to je snad všechno. Těch chvilek bylo ale o hodně víc, jenže to byla jsem taková malá poštípnutí oproti těm zveřejněným. A nakonec mě ještě čekal doma dopis od syna. Psaný tužkou, i adresa na obálce. Honza mohl už přijet na dovolenku domů, ale udělal hloupý a zbytečný průser, a tak to nevypadá dobře. Leč přesto byl ten dopis pravdivý, upřímný, trochu kajícný. A současně i sebevědomý. Nepochleboval, a ta jeho pravdivost mě nerozveselila. Nebyla tam podle mě lež. Lež je něco co nesnesu a neumím jí čelit. Vždy dám přednost kruté pravdě. A žít vedle někoho kdo bezostyšně lže je zdrcující. Tomu se nejde přizpůsobit nebo to hodit za hlavu… to neustále hlodá a jitří.
A teď půjdu spát. To včerejší ranní ponocování se už hlásí. zuzi. A dobrou.

 Posted by at 21.00

  8 Responses to “Docela pozitivní den”

  1. Zajímavý den:-) Víc takových ti přeji:-)

  2. VeberDík, to bych teda brala … víc takových… Tobě též! z.

  3. …hele zuzi, proč mám z toho tvého skvělého dne spíš rozpačitý pocit…nevíš?MRK! Jo a když už tu tak agituješ ve jménu krutých pravd, doufám, že je taky umíš bez uzardění sdělovat…:-) Baj

  4. To Leni vím proč … ale včera jsem si to nedovedla přiznat a ten skvělej den, ten výčet na papíře, byl jen pokus o autopovzbuzení, dnes jsem se složila. Jsem unavená … Některé kruté pravdy sdělovat neumím,protože bych přišla i o to málo co mám. z.

  5. …tak nebuď smutná!Možná jen moc tlačíš na pilu,víš. Prostě za to může,jen ta blbá dispozice všechno hodnotit a když už víme, že negativně a kritizovat je špatně, tak sklouzáváme k tomu – pozitivně a na všem zlém se snažíme za každou cenu najít něco dobrého…a do toho se napasovat!…:-) prostě některé věci jen tak jsou a tak je třeba i tak brát…jako dni,které se stávají ze chvil, kdy nás něco potěší a něco jiného naštve…a nemusíme se pasovat do toho, že to co nás naštvalo jako vlastně dobře…

  6. dík Leni..někdy to ze dna probublá, když je to tam moc dlouho. Mluvíš hezky, rozumně, ale to je asi nejtěžší žít život jako když teče řeka a dělat, co je potřeba. z.

  7. Hele Zuzi,teď mi ještě vytanulo na mysli. Jak jsem před léty nastupovala do jedné práce. Tenkrát mě nutili,abych nastoupila 16.12. a já byla pěkně naštvaná,protože jsem z pochopitelných důvodů chtěla až od ledna,navíc jsem tam musela sama trávit i mezi svátky,protože jsem neměla nárok na dovču atd…se svou nastávající vedoucí jsem se štěkla hned při prvním kontaktu…prostě všechno na hovno! Nakonec jsem nastoupila a za pět let,když jsme odkupovali byt od tohoto podniku/v kterém jsem ještě v době nástupu ani nebydlela/-tak zaměstnanci,kteří dělali do konce roku 1994 u podniku dostali zaměstnaneckou slevu-takže mě těch tehdy vopruzujících 14dnía hrozná křivda – ušetřilo 200tisíc. Chci ti tím jen říct, že ty dneska nevíš k čemu je ti tohle zkurvený období dobrý, jako já prozatím neshledávám nic pozitivního na tom, že jsem ze sebe dvakrát jela udělat krávu do ČB a co nám to přinese dobrýho – prostě ukáže čas…a že se to dovíš o tom nepochybuj…:-)))

  8. Tos nazvala Léňo úplně přesně! zo! a s tím „každý zlý je pro něco dobrý“ se uvidí… připomněla jsi mi tu známou vědmu Fialovou, a její nejznámější heslo „čím horší tím lepší“ … a ta tvoje příhoda je dobrá. jak říkáš, člověk nikdy neví … dík.

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz