Říj 202007
 

na Letohrad

 

S Miladou je život rozmanitější. Nehledě na to, že si spolu rozumíme a jsme docela důvěrné kamarádky. Milada je totiž v současné době jediná, která mne občas vytáhne z mé jezevčí nory, která není jen můj barák, ale taky město kde žiju. Jsem celý život jeho dobrovolným zajatcem, ale poznala jsem během posledních let, že je hezky i jinde a mohla bych myslím klidně i změnit noru" a zabrat nové teritorium. Když říkám hezky, myslím tím město, krajinu, lidi. Zalíbí se vám tam a dalším poznáváním se váš vztah zdůvěrní až se zamilujete … zamilujete … jako třeba do chlapa. Mám to tak ráda v Maštalích. Tam už je to ale opravdová láska se vším všudy navěky. Znám zde skoro každý kámen a postupně se sžívám i s lidmi. Přestože je oblast na mapě malá, je velmi členitá, pestrá, rozmanitá a vůbec .. někdy těžko zdůvodnit proč vás něco okouzlilo. Prostě to tak je. Rádi se vracíte na stejná místa, stejně jako máte v sobě zakořeněn přátelský vztah. Pak se mi líbilo na Kokořínsku, tam nahoře. Krajina Kokořínska má něco společného s Maštalemi, jen není tak intimní, je víc … rozfoukaná. A také u dcery v Altmünsteru je příjemně. Městečko i krajina. A přestože je zde jazyková bariéra, pociťuji větší vstřícnost než u nás. Tak vnímám atmosféru města i detaily, setkávání…. Ale zpět.
Včera mne Milada nalákala na divadlo v Letohradě. Ochotníci ze Žamberka zde dávali Bosé nohy v parku. Vyrážely jsme za světla a dojely za tmy. Myslím už do Letohradu. Mám ráda dlouhé cesty autem ve dvojici, tedy jako spolujezdec a miluju si v tom intimním prostoru povídat. Některé řidiče ale hovor rozptyluje … Ale Milada mezi ně nepatří.
Mimochodem, opět jsme projížděly kolem Rozcestí štěstí. Śkoda, že tam v noci nesvítí alespoň malé světlo v té tmě…. V Letohradě jsem byla poprvé. Milada mě překvapila. Měly jsme ještě čas, a tak mě za tmy provedla kouskem zámecké zahrady a obešli jsme za toho sporého světla i zámek. Mám ráda neobvyklé záměry, které se podaří realizovat. I takové malé jako včera. Za tmy měla ta procházka neobvyklé kouzlo a vryla se mi do paměti… A pak už do kulturáku na akci. kulturakLituji, že jsem neměla foťák. Zcela mne nadchl interiér této instituce. Milada nade mnou kroutila hlavou, že prý je to takový všude… ale mně to tak silně připomínalo čistou zachovalou architekturu 50. let včetně jednotlivostí, že jsem byla v sedmým nebi. Ta zrcadla ve stylu brusel, malá strohá restaurace s vysokým stropem, s obložením tmavým dřevem, s televizí, … jaká se mi dlouho žádná nelíbila…, interiér sálu … nevím, jestli to je tím, že mám tak málo příležitostí ke srovnání, ale cítila jsem se jako ve známém prostředí :o)))…. Nostalgie …
Hra to byla veselá, pravděpodobně jedna z mnoha veselých her, bavily jsme se obě dobře. Já jsem dokonce asi dvakrát smíchy docela zachrochtala, jak mne zaskočila replika … no, to všechno patřilo do mozaiky milého pátečního večera… Milada mi cestou zpět povídala o Letohradu, o městě a probírali jsme práci a tentokrát nejvíce vzpomínky na dětství a mládí. Vztahy k rodičům a naše vztahy k dětem, výchovu atp… M. cestou zabloudila, přestože jezdí tuto trasu skoro zpaměti. Asi že jsme si tak zaujatě povídaly. V noci je atmosféra v tom malém světě, v uzavřeném prostoru osobního auta, velmi důvěrná…. když jedete se spřízněnou duší … a naopak… nerada jsem cestovala autem do Ústí s bývalým. Jeli jsme přednedávnem sami a přesto jsem seděla vzadu, přestože je mi tam špatně…. A to je všechno. Velmi milý páteční večer … zuzi … Letohrad se mi líbí a určitě se sem ještě vrátím. S fotoaparátem. Když si chci opravdu užít, tak ho nechávám doma. Rozptyluje mne.
Jestli se pochlapím, vložím sem dnes ještě ty dvě výstavy z minulé soboty.

zuzi ...

jeden z mnoha koupelnových snímků … tenhle narychlo než jsem odešla večer na náměstí, kde jsme měla s M. sraz

 

 Posted by at 16.02

  8 Responses to “Kamarádit s Miladou”

  1. Fotky přes zrcadlo jsou většinou obzvláště povedené…

  2. A to dávám za pravdu, páč ti to tam sluší. inu, jak do divadla:-) a ty zážitky z komunistických kulturáků znám.. sice se mi to tam nelíbí, ale přiznávám, dýchne na mne prehistorie… eventuálně přivane vzpomínka, když jsme tam v šesti letech trdlovali na song „ztratila Lucinka bačkorku, když na dvorku si hrála“:-D

  3. tvoje zrcadlový fotky prostě žeru :)))

  4. No díky Lexulko a Ještěrko, jste mi zvedly moji pošlapanou náladu, už jsem se sem chystala dát pár vtipů, aby tu nebylo tak pochmurno!!!

  5. … Lexulko, ztratila Lucinka bačkorku znám… ježišmarjáááá to je let …

  6. Zuzi, je to fajn, užít si nejen představení,ale taky všechno kolem. Já byla minulý týden v divadle dvakrát.

  7. No, Iv, to se musím podívat, jestli jsi o tom napsala :o)

  8. Zuzi, nenapsala, ale chystám se.

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz