Zář 032007
 

POZOR! Pouze pro ty, kteří dnes nezlobili

  1. jemně erotický příběh vlakového houbaře

 To byl zase den! Zatímco doma si opět po čase vychutnávám libost samoty, naše ospalé a vyprázdněné prázdninové městečko šílí. Začal nový školní rok a náměstí je opět naplněno až po okraj dětičkami, které mi narušují klid a pohodu, na kterou jsem si zvykla. Už se zase vyrojily! O prázdninách jsem vnímala jen pár pravidelných besedních kroužků zasloužilých osob již pravidelně nepracujících a proto majících čas na každodenní drby, a pár místních pochůzkářů, výletníků a chatařů. Ty dva měsíce uplynuly tak rychle! Ale my se ještě na chvíli vrátíme do jejich vlídné a poklidné atmosféry, dnes ovšem trochu peprnější než byste možná ode mne čekali! Vlastně od Martina!

Nechtěla jsem dnes blogovat, chtěla jsem dělat něco jiného, ale vaše kladné ohlasy a hlavně nedočkavost, s kterou jste mne celý den bombardovali dotazy kdy už to tu bude, mne opět vyprovokovala a já to nevydržela a tady máte tedy další příhodu vlakového houbaře Martina Zounara.

Vybrala jsem pro vás, milí blogeři,  trochu vlakové erotiky. To víte, na erotiku narazíte všude, je to koření nebo dokonce … ano!, je to sůl našeho života. Ano, erotika a sex  je chléb a sůl našeho života.

  

Martin Zounar vypráví 2.:

 Jednou na cestě vlakem z Tanvaldu mne zaujala pěkná mladá průvodčí, která se na všechny příjemně usmívala. No řekněte, slušivá iniforma, krásný úsměv, to nemůže nechat žádného mužského ve stavu netečnosti. Aspoň se na ni pořádně podívá, případně se za ní i ohlédne. Když si udělala revizi jízdenek, a ten den moc cestujících nejelo, přilákal jsem jí k sobě a začali jsme si trochu povídat. Vyptával jsem se, jak se jí u dráhy líbí a jak se k ní dostala a ona odvětila, že má ráda lidi, takže to byla jednoduchá volba. Práce průvodčí ji prý velmi baví a těší. To ostatně bylo patrné na první pohled. protože bydlela na Pustinách, kousek za Desnou , musela na vlak brzy ráno lesem. To mi ale připadalo nebezpečné. Rozesmála se: Čeho bych se bála, znám tam každý kámen a v létě a na podzim si ještě nasbírám maliny, ostružiny nebo houby. Večer je přinesu mamince, ta je umí udělat na tisíc způsobů! A hned mi nezištně, asi že jsem jí byl sympatický, nebo mě možná poznala (ale nedala to znát!) svůj nejoblíbenější recept řekla. Já vám ho teď předkládám. Tak hurá do lesa, ať se můžete také pustit do těch skvělých těstovin s hříbky.

 

… A já se ptám:  Martine, a je to opravdu všechno…? zuzi

Těstoviny s houbami                                                       recept2

(pro 4 osoby, doba přípravy 20 minut)

 

800 g uvařených těstovin

300 g hříbků

2 lžíce másla

250 ml smetany

sůl, čerstvě mletý pepř

čerstvá řeřicha na ozdobení

 

Hříbky očistěte, nakrájejte na kousky, vložte do kastrolu s rozehřátým máslem a krátce orestujte. Přidejte sůl, pepř a malé množství vody. Duste cca 20 minut, až se odpaří veškerá tekutina. Pak přimíchejte uvařené těstoviny, zalijte smetanou a vařte, až omáčka zhoustne. Dochuťte solí a pepřem a nakonec posypte řeřichou. Můžete přidat i strouhaný parmazán.

 

pruvodci

Martin

Tak zase někdy přííííííííííííííííííííííííííííště! zuzi  

 Posted by at 20.41

  35 Responses to “Na trati”

  1. Ad 1.polovina – vím přesně, o čem mluvíš, konec prázdninového klidu…
    Ad 2.polovina – trocha jemné erotiky před spaním nemůže škodit…
    (mrkající smajlík)

  2. Poslední dobou nějak nesolím. Mám se kvůli tomu vypravit vlakem na houby? Nepotkám přitom Zounara jak cukruje se strojvedoucím? (poťouchlík)

  3. JO. Takže až přijde návštěva, místo chleba se solí…? Jooo?
    Jinak já nevím jak ostatní, ale já tam prostě čtu: Ach! Má vysněná, kéž bys odložila tu uniformu, pojď, zavřeme se do kupé! Tohle všechno tam je! Jen číst! Ten Zounar je fakt borec! Fakt! Nekecam! Čestný zounarovský!!!

  4. Kainis, vidím, že sis tady byla pro inspiraci???
    TS: haha, myslím, že nevím :o), já jezdím vlakem často a taky moc nesolím … cukrující – to jsi tedy vystihl přesně, nic jiného k tomu výjevu tak nepasuje…
    Aleko: dnes se tedy u vašich komentářů, pánové, nahlas směju, jak je ten článek inspirující… chleba se solí … co tě hned nenapadá, Aleko, to by byla tradice! … a to tvoje čtení mezi řádky!!!! zde tvoje smělá imaginace dosahuje svého absolutního vrcholu! Ty jsi borec! Čestný zounarovský!!!

  5. zuziJsem pro založení zounarovského fanklubu. A ještě mě dnes napadlo: Misku soli? Pytlík soli? Věrtel soli! Celý pytel soli! Sůl pro celé království!

    (p.s. až mě přejde krize, budu zase hodný, slibuju)

  6. moc se omlouvám…ale nemohl jsem si nevzpomenout na obra Koloděje:
    Sůl? Nemáte někdo sůl?
    Mám, obře
    Tak se vzájemně osolte…
    No není to ta správná zounarovská řachanda?

  7. I ty Aleko?Aleko, líbíš se mi asi nejvíc takový jako když máš tu krizi.
    A volám s tebou: Misku soli? Pytlík soli? Věrtel soli! Celý pytel soli! Sůl pro celé království!
    Dík (trochu uplakanej úsměv nakřivo)

  8. Zounar … fenomén – symbol – patron… kdy by to do něho řek?
    Vidím, že se začínáš s fenoménem Zounar ztotožňovat.
    Ten Koloděj :o))) zounarovská řachanda to je opravdu „specifický výraz“

  9. zuziZtotožňovat? No baže! Vždyť já a on – to je jako… levá a pravá bota, měsíc a hvězdy (ale HVĚZDOU je dycky on), voda a zem, chléb a sů..(ne, to už je moc…)

  10. přirozená obrana?Proč člověk nejvíc „perlí“, když se mu chce nejvíc brečet?

  11. zuziProtože pak to vypadá jako slzy smíchu?

  12. Aleko,… ano, že mě to nenapadlo, jak logické … dík za vysvětlení.

  13. Já jsem to nemyslel jako vysvětlení, jen jako jednu z možností (která funguje třeba u mne…)

  14. No tak nic… já totiž zlobím nonstop! 🙂

  15. Aleko, u mne to asi funguje taky…
    aTeo, uděluji ti výjimku :o)

  16. Hele, zuzi a Aleko, nechte toho vzájemnýho oplakávání, jo? Kdo se na vás má koukat? (úsměv přesto chápavej)

    Ty houby bych si dala, recept je slinysbíhající.

    Ta konduktérka už míň, ale proti gustu žádnej dišputát (aspoň je mladá, žejo).

    Aleko, Ty se netotožňuj se žádným (milým) Zounarem, Ty seš přece ten…no…a už jsem to zase zapomněla….ten z Básníků (chicht)

  17. dárek pro zuziTohle jsem našel na internetu. Je to prostě milý muž:
    „Je tady fajn. Na rohu mám oblíbenou pizzerii, je kam chodit se psy, a když mám problém se železnicí, mohu zajít za sousedem Standou Grossem. A když potřebuji vědět, co je nového v muzikálu, zajdu za sousedkou Sábou Laurinovou – kamarádkou, se kterou jsme byli snad na pěti dovolených,“ culí se Martin.

  18. Kashiko,z básníků? Kdo z básníků bych mohl být… jo ty myslíš Nádeníčka?

  19. Kendy!!!!!!!!chicht – už mi Zuzka napověděla!!!! Já Ti dám Nádeníčka!!!!!! (chechtání a vyvalený kukadla jako zrcadla)

  20. DÍKYAleko, ty si snad děláš srandu? kde jsi tohle vyhrabal!!! Jestli tohle napsal on, pak ty jeho houbařské příhody jsou autentické! Jak tomu říkají? Rodinné stříbro? … :o) problém se železnicí :o)))) to by také ledacos naznačovalo…
    A ta konduktérka se jmenuje Nataša a je to pouze ilustrační obrázek, objevila jsem ji na http://www.skupinovelety.cz, což je neobvyklá adresa…

  21. A s tím vzájemný oplakáváním máš Kash pravdu. Je třeba uvázat pionýrské šátky a vyrazit s novým elánem proti větru. Přes spáleniště…. atd…

  22. Kde jsem to vyhrabal?No, vygooglil jsem jeho jméno a tohle jsem našel:
    http://zkrat.info/zounar

  23. aha, odkaz, zajímavé …já ale musím něco napravit: Natašu jsem vygůglovala na
    http://www.tandemove-seskoky.cz protože skupinovelety neexistuje

  24. Koukám,se to tady pěkně rozjelo…s tou solí a tak. Ani ten recept nevypadá zle.
    A ta slečna na fotce…připadala mi tak nějak sovětsky :o)

  25. Iv, vítám tě chlebem a solí na tomto webu!Ten recept je zdá se jednoduchý, myslím, že ho zkusím též, ale ještě jsem letos nebyla pořádně na houbách. Snad o víkendu konečně někam vyrazím! Ta slečna se jmenuje Nataša a pravděpodobně jsi se trefila!

  26. no tak to je hustá eroťárna… martin opět zaperlil, tohle je snad ještě horší než to s těma houbama, hihi

  27. Ještěrko, jo Martin přitvrdil!!!!!

  28. Jo, i mně přišla Nataša sovětská, škoda, že jsem to nenapsala, kua, byla bych za světaznalou, takhle slíznul smetanu někdo jinej, hihihi

    Hele, zuzi, můj den začal a trval naprosto báječně, ale taky se našel jeden zmetek, co se pokusil mi z něj udělat spáleniště a krvavý řeky. Ale nepovedlo se, nepovedlo, můj optimizmus (že ten kripl si naběhne na vidle) zvítězil (škodolibec smajlíkovič)

  29. kash … stará známá věc, když si člověk nepospíší, pospíší si někdo jinej…. a s tím kazikashem to máš dobrý, každý malý vítězství je fajn.

  30. co sůl.. ale chleba! Nejen chlebem živ je člověk. Ty do mě kamenem, já dotebe chlebem. Koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Každý chlém je o dvou kůrkách.

    Jak pravila teta Kateřina.

  31. TS,á jej, úplně se mi z toho zatočila hlava, když si to všechno představím, co to vlastně obnáší … myslím, že je jednodušší úplně přestat solit a chlena nahradit rohlíkem. Uffff, to jsem se zapotila :o))))

  32. na rohlík by se taky něco našlo. Místo rohlíku doporučuji preclík, dalamánek, nebo nejlépe podplamenice.

    Púvodní sdělení získá mnohem rafinovanější význam.

  33. To jo… podplamenice! Vy Pražáci musíte mít vždycky něco extra. To věřím, že to vyzní farinovaněji, když nikdo neví o co jde, jen nějací labužníci co nevědí roupama co by do huby vložili a nestačí jim rohlik!

  34. no… naštěstí máme Čepelkův naučný slovník, tak to jistě bude. Hned vedle termínu hnětánky!

  35. Čepelkův naučný slovník? To mi nic neříká, ale už jsem si to vygůglovala, opravdu bylo to hned vedle hnětý/ánek. Hned bych si dala třeba tu s jablky. ach jo…

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz