Kvě 182007
 

Stálé téma  –  proč bloguji.

Několikrát jsem četla osobní vyznání zde a vždy znovu a znovu za ním chvost komentujících a sdělujících své důvody … i já jsem o tomto tématu cosi utrousila, ale myslím speciálně jsem se mu nevěnovala. Tak ten můj nejvýraznější důvod znovu zopakuji, vlastně ho mám v podtitulku, tak jaképak kolem toho další řeči, ale něco málo doložit bych přece mohla….

Blog jsem si založila proto, že jsem osamělá poutnice nebo poustevnice  :o) a o spoustě věcí, které se mi honí hlavou,  nikomu neříkám (možná líp!)… nemám na to zkrátka odbyt, postrádám zákazníka, no a zde to mohu ze sebe částečně vytřepat, zanechat stopu, protože není asi dobré mít toho plnou hlavu, musí se uvolnit místo pro další skvělé myšlenky, které se neustále derou z hlubin na povrch!

Tohle ale není tématem mého aktuálního textu … Ráda bych pohovořila o vedlejším produktu blogování – o návštěvnících a o dobrodružství, které přichází s nimi. Nejsou to jen ty pověstné komentáře a spřízněné duše, s kterými tady kamarádíme. Objevují se i tajemné vzkazy   ( … zrovna třeba včera mi přilétl tenhle: …vzkaz: dnes mi kamarad rekl jedno poselstvi stareho indiana: "Ty jist zivot, nebo zivot snist tebe"…neco na tom bude. () … Děkuji za něho, neznámý dárče, líbí se mi!, doufám že mi promineš, že jsem se o něho rozdělila  :o))   a neznámí tvorové a záhadné adresy (dnes namátkou NAFTASTROJ!) a podivuhodné země odkud ti tvorové přichází. A pak… co čtou. Někdy to ve mně probouzí velmi bujnou fantazii…

Třeba jako včera … měla jsem návštěvu z Mexika, z Brazílie a  pak i z Anglie. Všichni si přečetli článek o Kaplického knihovně. No, co by vás napadlo …  Informace o mém znamenitém článku se z Mexika přenesla do Brazílie k architektovi Oscaru Niemeyerovi a ten hned podal zprávu do Anglie, kamarádovi  JK. No nesmějte se, jeho adresa FS to tentokrát nebyla, ale předtím tu už jednou byl! A vůbec, docela velkou radost mám, když se pravidelně objevují anonymní návštěvníci a hltají tu, jak si představuji, články o sobě. Nebudu jmenovat konkrétně, ale mám jich zde pár takových – o výtvarnících a muzikantech. No, snad bych mohla zmínit, že jeden čas byl evergreenem textík o skupině Krucipüsk a Sunshine. To bylo po jistou dobu návštěv, a ze stejných adres. Dodnes mě mrzí, že nevím jestli tu byli hoši z Krucipüsku nebo Sunshine… .

Ale někdy se stane něco docela nečekaného!  Kdosi z neznámých lidiček, o kterých jsem napsala, se odtajní a napíše mi vzkaz. Ano, to asi překvapí nejvíce. A nadlouho zahřeje. Protože je to v dnešní době zvláštní, A říkejte si co chcete.

A jak jste na tom vy? Také vás baví někoho neznámého potěšit a věnovat tomu svůj vzácný čas a svoji slovutnou energii? No, nevím, já sama bych se měla v tom smyslu polepšit, zkusím to. . zuzi

   

 Posted by at 20.47

  15 Responses to “Malá virtuální dobrodružství”

  1. Mám někdy smíšené pocity…Třeba když mi přijde mail a arabštině a já nevím, jaký je jeho obsah. Ve statistikách na http://www.ateo.cz je dlouhodobě na 3. místě (po Česku a Slovensku) Irán. I milióntý nvštěvník byl z Iránu. A já netuším, co u mě hledají, zda to nalezli a jak to vyhodnotili. V poslední době mohu identifikovat návštěvníka i podle Google mapy. Jednou týdně mě navštíví kdosi z Iráckého Tikrítu, rodiště Saddáma Husajna. A toho pána jsem v minulosti moc nešetřil. Chci tím říct, že statistika je pro mne mnohdy zdrojem dosti nepříjemných pocitů…

  2. Lidi,Vy mě děsíte, proč mi to děláte :-(. Ještěže nikde nepátrám a je mi jedno, kdo u mě byl. Ono, jak to tady čtu, to asi bude lepšejší… nevědět.

  3. @Teo,z toho co píšeš mě mrazí. Tvou galerii jsem několikrát zhlédla a internetem kolují i některé tématicky zaměřené soubory. O čem píšeš, to skoro neúnosné riziko, mi také blesklo hlavou. Mít ten nápad, ztvárnit ho, je jedna věc a pak ho zveřejnit druhá. A další- ty statistiky. Je pro mne velmi těžké vžít se do tvých pocitů. To není jen ta hroší kůže. Vážím si tě. Řeknu to ale velmi obyčejně nejsi posera. Je fajn, že existuješ :o)

  4. Ireno, dokud jsem si nedala Top, žila jsem v klidu, ale také byla ochuzena o zážitky, že mne třeba navštíví člověk ze státu o jehož existenci jsem dosud nevěděla – a co ho zajímá! Mírné riziko asi životu prospívá :o)

  5. :-)))zuzi, já s tím „mírným rizikem“ raději ještě chvíli počkám… nevíš, třeba by se mi cvakla chlopeň nad tím úžasem… 🙂

  6. To víš,poprvé to s tebou cukne, ale pak se zocelíš nebo … otupíš :o)

  7. zuzi,no to nevím, jestli mě nepřeceňuješ :-D. Popřemýšlím (aůůů, to bude bolet) a uvidíme…

  8. lokalizacenávštěvníka podle IP adresy není vždy správná. Třeba tenhle příspěvek se ti ohlásí z Prahy, ale není. Na to ale v mém případě internet nemůže přijít. Když jsem jednou ze stejného připojení zkoušel službu typu http://www.ip-adress.com/ oznámilo mi to, že jsem sice v České republice, ale město že je pravděpodobně Palma de Mallorca 😉

  9. Klokan s tyčí…tak tím si mě pobavil, díííky, válím se smíchy… ani nevím, kde vlastně žiju :-DDD

  10. No, Klokane s tyčí, já zase tak dalece nehloubám, jen se někdy podívám na údaj z Toplistu a tam je pouze stát a třeba koncovka br jako brazílie, nebo mx jako mexico a jindy jen IP adresa a po tom jsem ještě nikdy nešla … ale dík za odkaz, někdy se podívám jak to funguje :o)

  11. Tak jsem to zkusila, mi to ukázalo, že jsi z Prahy… ale to jsi říkal, že ne…

  12. A já nejsem z Brna…:)

  13. fajn, tak už to nemusím zkoušet, ostatně , já také nejsem z Prahy :o)

  14. zuziAha, ja myslel, ze detailne zkoumas vse, co ti toplist vyplivne a ze tudiz vis, odkud jsem, jak treba komentujes, ze to mam daleko na halusky a tak. 😉

  15. Před chvílí jsem si tě tam zanesla a tak už opravdu vím, že to máš na halušky trochu z ruky :o)

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz