Dub 212007
 

  Jojo, je to už několik let zpátky … v místní cukrárně, tedy v jedné z místních,  prodávala mladá paní. Obyčejné děvče s milým úsměvem. Zabalila zákusek, vrátila drobné a spolu s pozdravem popřála i Dobrou chuť. Já jsem na sladké a taky na mě platí dobré slovo! A tak jsem chodila na větrníky právě sem. Moc jsem si to užívala … to její přání i následné své poděkování. Pohled do očí, úsměv, mírná úklona hlavy a zřetelné poděkování a pozdrav a odchod … Jednou jsem jí s poděkováním přidala i větu o tom, jak je to pro mne milé a jak mám ta její přání ráda, a jak se na ně těším, když si jdu pro ten svůj větrník nebo dva… Hmmm, časem jsem si všimla, že to říkává  pravděpodobně už jen někomu, vlastně m-o-ž-n-á docela jen mně???  Že by to lidi tak nebralo? No, nás dvě ale jo. Rituál který neomrzí … pohled do očí, úsměv , pár milých i když stále stejných slov… za celý svůj život se mi to v jakémkoli obchodě nikdy nestalo, aby mi prodavačka popřála dobrou chuť. Až zde.

No, a pak to milé děvče začalo přibírat na bříšku a odešla na mateřskou. Vídaly jsme se občas ve městě, úsměv, pozdrav, ona s kočárkem …

Dnes dopoledne jsem si byla koupit salát a rajčata – mám už někdy trochu jiné priority než větrníky … a hle… překvapení! Prodavačka z cukrárny prodává v zelenině. Docela jsem byla zvědavá, jak to vyřeší, tak ráda bych zase slyšela to její Dobrou chuť, ale sakra, v zelenině??? No, nevím, zákusek je něco jinýho… a tak jsem byla napnuta jako špagát a doufala, tiše doufala … a ono jó!!! Zase postaru – úsměv a pohled do očí a přání a já taky tak. No, co dál dodat???  Slova mají svůj smysl a proč jim nedodat váhu" i při tak zdánlivě obyčejné záležitosti jakou je nakupování… vrátit slovům jejich smysl a význam a věnovat jim svou pozornost   :o ) nevím, jestli je to dost obratně řečeno …  zuzi

 Posted by at 21.35

  8 Responses to “Dobrou chuť”

  1. ……zrovna pred chvílí jsem zuzi cetla stat v novinách ze ekonomie mela vliv i na slovní zásobu a pohltila slova, uzíváme jakési nezbytné minimum, následne prý kazdý clovek nechává v sobe spoustu nevyrcených citu a to má za následek dusevní nepokoj, nacez jedinec se ve spolecnosti necítí bezpecne a tak hledá duchovní útechu i v ruzných pseudonábozenstvích, ci knihách psychické pomoci, které mají v soucasnosti tak vysoký ctenárský ohlas…

  2. … babet, také tu mám na stole rozečtený článek z Lidovek z včerejška „Ochraňuj mne, ó šamane“, je to asi něco podobného :o ). To o čem píšeš v závěru: o hledání DÚ v pseudonábozenstvích, ci knihách psychické pomoci … to je něco podle mne docela nehorázného, kamarádky mi zde nechala 2-3 ročníky časopisu Regenerace a já v tom listuji a nevěřícně koukám, jaký je to byznys a samozřejmě také ty knihy… je toho tolik že člověk, který není vůči tomu nám servírovanému DOBRU psychicky odolný, tak ho to může podle mne spíš psychicky dodělat… od toho dál… podle mne je nejlepší snad návrat ke zdravému selskému rozumu?, ale proboha ne zase na nějakém kurzu třeba na ekofarmě nebo kde, ale každý sám v sobě. je to přece tak jednoduché, ne?
    Koukám ale, že jsem ten závěr článku taky včera nějak překomplikovala, asi nejde o ta slova, ale o to normální: udělat si radost … díky ti
    za námět k zamyšlení :o ) já jsem se dnes vyspala opravdu do růžova :o )

  3. Je to milé,když je někdo milý. Napsala jsi to srozumitelně a hezky.

  4. Díky Gombo,a ty jsi taky milý… :o )))))

  5. vlídní… zuzi napsala jsi to mooóc mile a dobre, ale nemysli si :o )) babet

  6. dík babet a nemyslím si :o )))

  7. babet: zajimavy clanek a zajimava myslenka. Co to bylo za noviny?

    zuzi: moje matka kupuje nejen Regenerace ale vsechny mozne talismany, pomucky, lektvary a kdyz to prezenu vse, co je kdo schopnej v takovejch tech samanskejch obchodech vychvalit a prodat a naslibovat nevidane ucinky a vysledky a harmonii. Utraci ze lecitele a jezdi vsude mozne, ale harmonii, spokojenost, vyrovnanost a klid /bohuzel/ nenachazi.
    Jeste k tem prodavackam: pred casem jsem se po vic jak roce a pul dostala domu, do Branika, a navstivila mistni pekarnu, kde vzdycky meli fakt dost fantasticky veci, a bylo to tam porad uplne stejne vonavy, teply a prijemny, tvare prodavacek se nezmenily, ani jejich vyrazy, zdravily se se stalymi klienty, usmevy litaly sem tam, predemnou pani s batoletem a prodavacka :’on uz chodi? …a pratelsky chat…. prisaham ze jsem zatlacila slzu. A to je prosim Praha velkomesto, zadna vesnice ;) )))

  8. spoon: tihle věční hledači harmonie těkající od jedné zaručené novinky ke druhé ten klid naleznou těžko, si myslím já, jen je to asi ještě více zmate :o )
    To je fajn, že to přátelské prostředí je i v obchůdku v Praze, myslela jsem si, že to je spíše výsadou malých městeček … nebo že by to záleželo na lidech :o )- to asi nejspíš… :o )

 Leave a Reply

(required)

(required)

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>