3.4.2007 – 3. den v nemocnici
Ráno vizita.. Dnes dvě vizity. Malá a velká s panem primářem.
Velikonoce dorazily i do nemocnice …
Můj pan doktor byl velmi dobře naladěn před dnešní operací a všiml si asi, že mám rozpraskané rty, tak dovolil, že mohu ještě ráno pít… o snídani ale řeč nebyla. Naposledy mi dopřáli včera odpoledne po nezdařené operaci oběd – vrtule, univerzální hnědá omáčka a plátek okoralého vařeného hovězího masa, ale jak chutnalo, přátelé !!! Také si pan doktor vzpomněl na tu bokovku – bradavici a řekl: Připomeňte mi příležitostně na které noze … no, však se dnes nevidíme naposledy … miluju jeho humor … no a pak ta Velká s panem primářem. Dověděl se o očekávání příjezdu dusíku, o bokovce a stále se díval a pokyvoval hlavou, velmi sympatický… sice poněkud podměrečný…nemá myslím těch mých alespoň 185 cm, ale u některých mužů to tak striskně nedodržuji … ovšem tyto úvahy berte jako čistě teoretické bláboly, prosím…
Páté zprava doleva, třetí svrchu, je pootevřené …
No, a tak se čekalo na dusík. Já jsem si vyhledávala v Principálově dceři myšlenky, které mě zaujaly a něco mně vyvstalo na mysli… jedna pasáž tam popisuje to, co pozoruji na sobě znám. Pamatuji si mnohdy z nějaké příhody z minulosti jen pocit, ale už ne konkrétní údaje. – Slyšela jsem několikrát v televizi slovenskou hvězdičku Tinu a její klip Viem, že povieš áno. Vím, že je to celé komplet opálené, ale sakra to je to, že nevím od koho. Před pár lety mě zaujala písnička se skoro identickou hudbou, také se tak rafinovaně odvalovala dopředu a navozovala erotické dusno a černá zpěvačka v šedém? pánském kostýmu si ležérně a zdánlivě s nezájmem pohrávala s hůlkou a bylo to celé velice sexy. Přestože neměla výstřih až na břicho a v obličeji nebyla nijak vyloženě krásná, atmosféra byla nabita sexem až běda … no, takhle se to dělá, prostě nějak podobně použít osvědčený model…
No, a také si povídám s mojí sousedkou na vedlejší posteli. Energická paní 70 let, která neustále běduje co jí to postihlo, zlomená pravá ruka … Tak jsem pojala plán tu paní rozptýlit a ukázat jí, že svět není jenom práce a šetření a pinožení kolem baráku a manžela… a hlavně pořád ty starosti co a jak bude v budoucnosti. Takže nejprve jsme navázaly hlubší kontakt a pak jsem na ni šla s humorem a trochu jsme rozebírali ty její domácí zvyklosti a také si dělali legraci z toho, co jsme zažívaly v nemocnici. Pozorovali jsme z okna chlapy a komentovali sestřičky a rozebírali, jak je to v pytli, že si tam ona těmi svými stálými dotazy na kdejaké hovno (třeba na původ čaje…) udělala zle a už si to řekly a má tam kompletně špatnou pověst. Pak jsem jí povídala nějaké humorné historky ze svého života a prokládala to svou životní neujasněnou filozofií a také jsme hrály různé hry. Třeba, co bychom si daly k večeři a co bude k večeři a tak dál… velkou odměnou pro mě bylo, že na procházce v zahradě řekla spontánně:
Kurva, to je zima … a když viděla z okna takovýho nabubřelýho polocikána vysedat z bouráku a my ho potom potkaly ve vestibulu v reálu, začala do mě strkat a upozorňovat mě na něho … Sama pak objevila, že z okna u televize jsou vidět na holém stromě tři ptačí hnízda a kavky si je právě upravují. To mě tedy fascinovala, já si toho nevšimla … a celé jsem to korunovala zvláštním posláním, které si paní vzala za své. Vzpomněla jsem si, že jsem kdysi byla na rande s jedním chlápkem z její ulice. A tak paní bude pátrat, jestli má už nějakou babu… No, a také se sama zeptala jedné sestřičky, co to používá za příjemnou vůni. No, měla jsem radost, že jsem ji přivedla na jiné myšlenky. … Ale ještě se k tomu vrátím …
Operace proběhla odpoledne zdárně, nezapomnělo se ani na bradavici a celé odpoledne a noc jsem pak už jen pospávala. Po operaci infůze, Hartmannův roztok. Bylo mi fajn, nic mě nebolelo, přesto na noc 10 diazepam a injekci proti bolesti. Nebolely mně ty faldíky na prdelce, ale byla jsem už přeleželá z té postele a bolely mě ukrutně klouby a bedra. Zuzi
A zase ta lavička zamilovaných …
Hezké vyprávění:-) Co Ty v té nemocnici zažiješ…
To víš, já se hned všude snažím “zabydlit” …