Úno 262007
 

Hezký den… cestovala jsem do Chrudimě na pracovní setkání. Autobusem jsem jela o hodně dříve, abych si užila Chrudimi. Vystoupila jsem u nemocnice a courala se pomalu přes celé město mojí oblíbenou trasou. Ve vilové čtvrti zkontrolovat, jestli ta zarostlá zahrada a opuštěný dům jsou stále ve stejném stavu, podívat se o kus dál na starý jinan obtočený provazci břečťanu, projít kostelní zahradou a na náměstí se podívat do výkladu galerie….

kostelni zahrada

A už jsem u cíle … máme přednášku o lidových tradicích velikonoc a zdobení vajec. Uvařená vejce si také vezu s sebou. Na to zdobení. Dalším bodem programu je návštěva výstavy Ota Pavel: Psát to je moje práce. Jsem docela nadšena. Po dlouhé době výstava na panelech, která nenudí, ale naopak zaujme od začátku do konce. Hodně zajímavých fotografií, textu tak akorát, barevné panely. Povedlo se. Zaujala mne informace, že Ota Pavel chystal soubor erotických povídek, tedy (opisuji ofotografované):

Drobná knížečka do kapsy o nepovedeném milování, nikoli však láskách. Mělo by to být asi deset komponovaných povídek z autorovy vlastní zkušenosti. Erotika je jen bohužel v titulu, vše se obrací naruby a zbude jen jakýsi výsměch autora vlastní osobě a nás všech, kteří se někdy zoufale pokoušíme o nemožné. Je tu také touha po jediné velké lásce, která přichází vlastně jen jednou za život.

Mám Otu Pavla moc ráda. Raději než Hrabala. Je to vnitřně něco podobného – oba hledají krásu ve všedném a obyčejném. Jenže Ota Pavel je průzračný a čistý, Ota Pavel je literát jako Josef Lada malíř. Škoda těch povídek o lásce … mám volat ve středu, zeptají se autorky výstavy, jestli nějaké povídky přece nevznikly …

hromada

Na jednom z panelů jsem objevila fotku Bohumila Hrabala s jeho vlastnoručně napsanou větou: Jestli si u nás někdo zaslouží Nobelovu cenu, tak je to Ota Pavel (Kersko 1995).

elektrolux

Souhlasím. Těžko se hledá podobný spisovatel. Trochu dětské vidění světa, ale jak jsem psala .. průzračné a čisté, krása každodennosti, krása obyčejného života…. Zuzi

vajicko

Na snímcích Kostel sv. Michala Archanděla, potvůrky, Elektrolux a moje vejce.

 Posted by at 20.27

  5 Responses to “Na cestách”

  1. Veseléje vejce Tvé:-)
    Ten kostel je moc krásný a tajemný a doba michaelská stále trvá.
    Jo a Otu Pavla mám taky ráda, teda ty jeho knížky.

  2. Dík Iv,ten kostel i zahrada kolem jsou hodně tajemné, musím se tam vždy podívat, když jsem v Chrudimi. Ráda tam na lavičce svačím . Na zdech kostela je spousta starých náhrobních kamenů. Vyfotila jsem si dnes lebku se zkříženými hnáty, kterou jsem tam objevila, není to častý motiv. A já mám taky ráda knížky OP, nejen Otu Pavla…

  3. Mě teda zaujala ta Chrudim, Já jsme nevěděla, že se skloňuje podle píseň!

  4. Muris,no, já taky ne! My domorodci to neřešíme, my skloňujeme jak nám zobák narost!

  5. všem…Tak jsem si myslela, že se ozve šťastlivec, který si vytočil na kole štěstí U Zuzi 13333… a nic. Když náhodou budete mít štěstí na hezké číslo, přihlaste se sami, já už žádné soutěže nevyhlašuji … cena je stálá – nakreslím vám osobní kolo štěstí. U Zuzi se točí celý rok, ne jen do 28.3…. ale auťáky, ty už nemám …

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz