Led 202007
 

:o)

Syn přijel se žralokem na patě. Na botě, kterou nosil 1 měsíc. Koupených u Vietnamců. Vím, říká se, že ti Vietnamci mají nekvalitní zboží, ale také vím, že naše jediná nevietnamská prodejna obuvi má ve svém sortimentu kromě kožených poctivých, ale velmi drahých bot také ty vietnamské , ovšem za dvojnásobnou cenou. A také vím, že syn neumí boty nazouvat. Zásadně je nerozešněrovává, leze do nich násilně a krabatí opatky, jazyky jsou zmuchlané ve špičce, vnitřní stélka po týdnu chybí atd… Kupuji mu proto boty u Vietnamců, za jedno roční období zdolá dvoje. Dnes byl výjimečně dobře naladěn, a tak jsme absolvovali velkou anabázi po místních obchůdcích. Prošli jsme čtyři a nic. Problém je také ve velikosti. Má číslo 46. Vybere si model a oni mají nanejvýš 45. V poslední prodejně už nás doprovázela i maminka, kterou jsme potkali na náměstí a ona si tohle divadlo nemohla nechat ujít. Obdivovala jsem tiše syna, nesnášejícího nákupy, zkoušení a naši starostlivou společnost. Byl v pohodě, snad i proto, že mi bylo už jedno co koupíme, jen aby to byly boty a vůbec jsem se do toho nepletla … Malý veselý Vietnamec měl z naší návštěvy evidentně radost, přinesli jsme rozptýlení do jeho prázdné prodejny. Byl tak milý, že se syn dokonce podvolil zkusit znovu i vel. 45. Samozřejmě mu byly malé. Prodavač se tak upřímně té situaci smál, že jsme se trošku bezdůvodně nakonec řehtali všichni. Odešli jsme s nízkými botaskami. Riskli jsme to. Třeba už nikdy nenasněží …

A ještě ten hodný člověk … Už nejméně 3 týdny řešíme rozbitý zip i synovy bundy. Nechce se mi do té opravy. Musela bych starý vypárat a nový všít v ruce. Babička by záměnu provedla jednodušeji. Poškozený jen odstřihla a na to torzo našila jiný. Takže jsem stále o tom jenom mluvila a nic se nedělo. Dnes jsem ale měla bojovnou náladu a tak jsem syna navlékla do té bundy a v galantérce zakoupila zip. Tvářila jsem se pěkně kysele co mě čeká … a prodavačka mi nabídla, že ví o někom kdo mi zip všije … HURÁ! V jednom místním krámku seděla mladá dívka nebo paní a potvrdila mi tu informaci. Dokonce mi nabídla, kdybych měla zip odpáraný, že mi ho všije do odpoledne … To jsem neměla, ale ona stejně synovi bundu odebrala a že si mám po druhé hodině přijít. Přišla jsem si. Ta příjemná a ochotná osůbka se mi omlouvala, že udělala v jednom místě neznatelný zábybek, já bych si toho prosím vůbec nevšimla. A víte kolik si za tu práci řekla??? Ne, tomu neuvěříte … 60,- Kč … Hned v pondělí tam půjdu s kytkou. Hodní lidé opravdu existují. Zuzi

 Posted by at 20.15

  2 Responses to “Hodní lidé existují”

  1. 60??!!! tak to teda zírám!

  2. jo, 60 a s úsměvem… bylo to setkání čtvrtého druhu :o). Zítra se jdu podívat jestli ta milá usměvavá bytost ještě existuje …

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz