Pro 152006
 

za pár minut bude půlnoc …

 

Jiri Tejkl - My lide nocni ptaci

.. Miluji N O C … / Pěna dne opadne / Jako by zůstalo / jenom to podstatné

Zdeněk Miklín

Dnes se mi tedy podařila věc… odpoledne jsem se měla zúčastnit další předvánoční merendy, tentokrát odborářské! A já na to úplně zapomněla, fakt … jednou za rok se setkáváme, my odboráři a já to pustila z hlavy. Měli jsme v práci školení na ten nový systém… a já měla hlavu plnou úplně jiných starostí. Však dobře, když se tam už nevejde nic jiného … a nemyslím na hlouposti….

A tak jsem se pustila do pečení cukroví a napekla jsem 10 plechů, pomáhal mi i syn. Nespálili jsme nic. Ještě možná něco zítra, ale až později … Dopoledne mám akci v obřadce a ještě nemám napsanou řeč. Proto si nařídím buzení už na pět ráno.

Včera dopoledne a večer mi volala dcera. Má nějaké vztahové starosti. Manžel odjíždí na 3 měsíce za moře, a tak svolává na začátek února velkou radu u nás. Zase tedy přijede a tentokrát pozve i svoji nejlepší kamarádku, vlastně přítelkyni – Ivu. Těším se, že se všichni zase sejdeme. Iva je docela vzácný člověk. Mám jí ráda i já. Dcera má neuvěřitelné štěstí, že se s ní poznala a že se tak sblížily. Iva je velmi krásná dívka, ale ta pokojná krása z ní vyzařuje. Je neuvěřitelně skromná, přirozená, přizpůsobivá a sebejistá. Myslím, že když vynechám dceru, neznám zajímavější a milejší děvče. Je taková … ryzí a mohu s ní mluvit o čemkoli, má mou důvěru. Iva žije trochu cikánským životem, i když teď je zase doma a řádně pracuje, no ale zamilovala se v Německu do pouličního malíře z Litvy a tak několik let tam žili ze dne na den. Ale milují se a chtějí být spolu. Iva teď už také si stěžuje na ten cikánský život, ale ten její se ho nechce vzdát, a tak hledají nějaká řešení. Je to trochu složité. Prý….

Tak se těšíme, že se zase všichni uvidíme a budeme dělat co nás baví. Klišé ? Není to klišé, je to fakt. A asi si uděláme malé vánoce. No, to mě teď právě napadlo. Tyhlety prosincové budou totiž takové nějaké zvláštní … jen ve dvou,syn a já, … ale nelze to odbýt. Něčeho se člověk chytit musí, nějaké opěrné body jsou určitě nutné. A vánoce k nim patří. A proto také peču, i když nejraději bych letos zalezla někam do doupěte. Zuzi

 

Zdroj – foto a text : www.photopost.cz


 Posted by at 23.46

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php