Lis 072006
 

Kulturní šok

Film Gepard (1963), adaptace románu Giuseppa Tomasiho di Lampedusy, nás zavede na Sicílii 19. století. Na pozadí bouřlivých událostí let 1860-61, kdy ostrov dobyla Garibaldiho revoluční vojska, vypráví o šlechtickém rodu Salinů – který měl ve svém znaku právě geparda. Konfrontuje odcházející svět hrdé, ale konzervativní šlechty a nových, nastupujících společenských vrstev s poněkud rozdílnými hodnotami i morálkou. Ve filmu, který získal Zlatou palmu na MFF v Cannes v roce 1963, zářili Burt Lancaster, Claudia Cardinaleová či Alain Delon. Viscontiho film je velkorysou podívanou glosující společenské změny – a je velkorysý i svou délkou: tu však vyváží vynikající umělecký zážitek, kde se mistrovská režie spojuje s neméně výbornými hereckými výkony, kamerou, kostýmy (Piero Tosi nominován na Oscara) i výpravou a hudbou (Nino Rota).  

 visconti   Luchino Visconti

Včera jsem shlédla v televizním filmovém klubu na dvojce film Gepard režiséra Luchina Viscontiho.

I když milovnice kultury, jsem trochu filmový barbar. A čím dále tím více, spíš se v posledních letech věnuji prožitkům v přírodě a setkávání s lidmi než pasivní konzumaci kulturních hostin… Na film jsem se dívala z důvodu přípravy na zkoušky na školu, jsou  požadovány také znalosti z této oblasti, tak jsem se odhodlala dívat se na televizi. A byla jsem zcela uchvácena krásou.

Nádhera, všechny složky filmu tak osobité, byla to krása, neskutečná krása, malířský filmový obraz, výkony herců, hudba, všechno to vyvolávalo dojem mé účasti na nějakém zvláštním obřadu, nelze aby právě tenhle příběh byl znovu a dokonaleji natočen. Je to stylové, klasické, kultivované, lidské smyslné, intimní a zároveň pompézní. Ztotožnila jsem se s hlavní postavou filmu, sicilským knížetem Salinou, tak jsem mu rozuměla, jsem si představovala… ale myslím o tom filmu bylo již mnoho napsáno a mnoho obdivovatelů vyjádřilo své pocity … nemá smysl dále popisovat své a nosit dříví do lesa. Neuvěřitelné, film z roku 1963 a stále má co říci, je krásny,čistý, stylový, klasický. Jsou lidská díla, která ční z balastu doby a jsou věčná. Tenhle film pro mne k nim patří. 

Jen jsem chtěla podotknout, co jsem toho už svou hloupostí zameškala. Tak od teď už žádné vymlouvání na pozdní čas, musím dohnat, co jsem zameškala, alespoň v televizním filmovém klubu. Zuzi

 Posted by at 13.13

  2 komentáře to “Gepard ve filmovém klubu ČT”

  1. Gepard je film podle stejnojmenné knihy, kniha se mi líbí ještě více.

    • Tak to chodí… málokdy se stane, že film je lepší než knihy, většinou za ní pokulhává, výjimkou pro mne byl film Cesta (…ta apokalypsa) a teď Nabarvené ptáče od Marhoula. NP – musela jsem si po filmu znovu přečíst knihu a musím konstatovat, že film je geniální!!!

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php