Říj 012006
 

Z dopisů pro L.Prší krásně,
nebe změnilo se v konev plnou vláhy … atd …

Jsi dnes dítě štěstěny, že nemusíš zalévat a možná ti to štěstí vystačí i na dalších pár dní… nedovedu si představit jak kropíš… a kolik musíš mít sudů.. já mám pocit, že můj zelený sud na zahradě má kapacitu 80 l , ale nevím jak jsem na to přišla, to znamená, že náš asi 10 takových podobných plastových sudů, ale jak tu vodu na beton dopravuješ to tedy nevím, snad čerpadlem čerpáš a hadicí stříkáš, nebo snad chobotem????? To je tedy výraz…
Dopoledne jsi mě svým dopisem tak postrašil, že jsem zašla na pohotovost. Angína to zatím není, ale … co bude zítra za to se mi doktor nezaručil. Dostala jsem cucací pilulky a není mi vůbec dobře. Nejraději bych si šla lehnout, ale musím Honzu ještě vypravit – teď právě venku zasvítilo slunce, to je div, protože od rána se mračí, ale je teplo. Proto jsem také po obědě vytáhla ven vál, váleček, plech a vůbec všechno co potřebuji na jablečný štrúdl a pracovala jsem na zahradním stole, protože u něho se nemusím koukat kde mně co upadne a kde co zamažu. Válela jsem druhou placku a začalo pršet, tak jsem si musela přichvátnout… pršelo zprvu maličko, tak se mi podařilo akci zdárně zakončit bez prolití…
Pozorovala jsem dnes ptáky, jak mi kradou ze slunečnic semen, přestože je mají na zimu a suším je až pod přístřeškem a nejsou moc v bednách vidět. Vůbec se mě nebáli a lítali pro semena jak diví. Viděla jsem zde poprvé brhlíky a samozřejmě sýkorky koňadry. Ale schovávat to před nimi nebudu. Je to docela legrační, jak s každým semenem někam letí a zase se vrací pro nové…
Není mi dobře, doufám, že se to změní. Upravila jsem plán. Na odběry a na EKG pojedu ve středu, to se doufám dám dohromady. Když už je všechno zařízeno a jsem odhodlána, tak bych byla ráda kdyby se operace uskutečnila. Jinak bych pravděpodobně zkusila Pardubice ovšem jestli by mě tam vzali, teď je všechno takové složité …
No, L., půjdu si ještě na chvíli lehnout, alespoň na chvíli, pak musím vypravit Honzíka a asi ho půjdu vyprovodit k autobusu.
Nevím, jak to je s Honzou, nikdy se mnou o svých pocitech nemluvil a nemluví, to musí být vypjatá situace, a pak mi jen vyčítá, že jsem bezcitná. Neumím se k němu přiblížit a ani on nevyjde ze stínu. Je to pro mne skoro neřešitelné. Ale s tím žárlením si vůbec nejsem jista. Jeho vztah ke mně je rozporný. Potřebovala bych náš vztah vidět z větší výšky, pak bych snad něco viděla ..
Zdraví Zuzi
brhlík.jpg

 Posted by at 18.22

 Leave a Reply

(required)

(required)

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>