Čvc 102013
 

s Milošem, Zorkou, Emmou a Pumim…

Na tenhle víkend jsme se s Milošem dlouho těšili. Zase po čase pojedeme spolu delší štreku autem a budeme spolu déle než jen dvě noci a den, jak se stalo v poslední době takřka normálem. A navíc se ocitneme v jiném a atraktivnějším prostředí. A budeme s těmi, s kterými je nám dobře; od čtvrtka až do pondělka.

IMG_2862

Krajina s oblaky 1

IMG_2951

Krajina s oblaky 2

IMG_2867

Surrealistická oblaka

V autě jezdíme spolu rádi. Člověk ocitne rázem v „jiném“ prostředí. Izolovaném, ale intimním a přátelském. Podle toho s kým se tam člověk ocitne, ž.áno.. A navíc se mění neustále vnější kulisy, to je vzrušující. Pozorujeme rádi ubíhající krajinu a oblaka. Neřídím, a tak ty scenérie fotím.

IMG_2116

Jezero Traunsee, na jehož břehu leží Altmünster

IMG_2111

Nad jezerem se vypíná malebná vápencová hora Traunstein. Hora je vysoká 1 691 metrů. Na vrcholu stojí  kříž vysoký 10 metrů a na vrcholové plošině se nachází dvě horské chaty. Výstup není snadný, a já jsem již delší dobu terčem opatrného posměchu, když vystoupím se svým přáním pokořit tuto horu, na které každý rok někdo tragicky zahyne. Miloš se také nadchnul touto myšlenkou, a tak zdá, že náš cíl by mohl být reálný. Zvažujeme i možnost vícedenního výstupu, nebude-li naše kondice dostatečná tomuto úkonu.

Cestu do Altmünsteru, což byla naše konečná, jsme zdolali za více než 5 hodin. Překvapil nás 25km úsek po zbrusu nové dálnici D3 v jižních Čechách kdesi u Tábora, jinak byla jízda standardní. V Rakousku po dálnici až v poslední fázi cesty, z Lince do Gmundenu, což je město na Altmünster navazující.

Poprvé jsme se zahnízdili v soukromí, což jsme ocenili, ale stejně jsme na tom „svým“ jenom spali a jinak měli společný program s našimi.

V pátek lilo jako z konve a hlídali jsme malou Emmu, měla v ten den zrovna 5. narozeniny, tak nešla do školky, aby si nás užila. K večeru pršet přestalo, a my vyrazili k jezeru Traunsee na lehkou procházku a zmrzlinu. Nejraději máme makovou a Miloš si dal k té doporučené makové ještě dýňovou. Byla mu sympatická, protože si potrpí na zeleninu a ovoce. Ale, jak je vidno, nepřehání to. Občas překvapí nápadem dát si něco hodně nezdravého, aby si žaludek nemyslel, že to tak bude pořád. Že ho bude permanentně rozmazlovat zdravou a výživnou stravou.

IMG_1966

Teta bydlí hned vedle a vždy se bouřlivě vítáme. Teta je velmi vitální a pracovitá. Též usměvavá.

IMG_3128

Plánek Salzburgu. Městské kopce nejsou masivně zastavěny, a to je velmi příjemné, mít takový kus přírody ve městě. Vlevo je Hora mnichů s galerií vlevo nahoře a vpravo velmi cennou středověkou pevností. Vpravo přes řeku vidíte Kapucínskou horu. S kalvárií a domem S. Zweiga

Se spaním jsme neotáleli, protože nás v sobotu čekala hlavní akce tohoto výjezdu za hranice všedních dní. Salzburg a výstava Alexe Katze, známého amerického pop-artového malíře v galerii moderního umění na Hoře mnichů. Na tuto výstavu jsme byli Zorkou pozváni, protože na mě na jaře zapomněla, když Katz vystavoval ve Vídni. Chtěli jsme tam původně jet společně.  O AK jsem psala na svém knihovnickém blogu, ale přenosem z bloguje.cz se bohužel ztratily obrázky, ale teď je máme nafoceny.

IMG_2999

Výhled od muzea moderního umění na část města s Kapucínskou horou

IMG_1854

Vstup na výstavu Alexe Katze

IMG_3029

Pohled do jedné z výstavních hal moderní betonové budovy Museum der Moderne Salzburg (MdM); výstava už skončila

IMG_3225

Kalvárie u zahradní branky do domu, kde prožil svá nejšťastnější léta spisovatel Stefan Zweig (chci se k jeho životu vrátit, zaujal mne velmi)

IMG_3192

Detail busty Stefana Zweiga u vedlejšího kapucínského kláštera

IMG_3284

Šebestiánský hřbitov (Sebastiansfriedhof), vstup – jak vidíte, má zde svou desku i Paracelsus, lékař

IMG_3241

Šebestiánský hřbitov (Sebastiansfriedhof), pohled na arkády obklopující celý čtvercový prostor hřbitova. Styl připomíná rajskou zahradu klášterů.

Samozřejmě jsme se v Salzburgu podívali i po architektuře starého města a na Kapucínskou horu, kde v krásné vile obklopené anglickou zahradou bydlel po jistou dobu Stefan Zweig a prožil zde nejkrásnější léta svého pohnutého života. A pak nás čekal ještě nedaleko ležící pozoruhodný Šebestiánský hřbitov (Sebastiansfriedhof).

IMG_2024

Tradiční lesní chata s občerstvením

IMG_2012

Brettljause – Svačinka na prkénku; následně přinesu recept na tuto pochoutku včetně tzv. Erdäpfelkäse – Bramborového sýra, který je zde také přítomen

IMG_2105

Pohled na horské občerstvení zpoza druhé strany jezera Klaussee

Druhý den jsme vyrazili podle přání Emmy do lesa na houby a pak jsme program upravili operativně. Celý den jsme strávili v lese, procházeli se v příjemné krajině kolem Klaussee (Klausovo jezero!), poseděli u tradiční lesní hospůdky a tradičního pokrmu horalů, obdivovali lesní kytky, skrytý vodopád jako na Stříbrném jezeře a já zcela nečekaně odhalila pod kořeny stromu rakouskou kešku! Už podruhé za svůj život.  Tak jsme ji prolustrovali a podepsali se.

IMG_3365

Starý známý – sv. Jan Nepomucký – stojící na aktuálně nově vybudovaném dřevěném mostě vedoucím na zámek ORT na jezeře (konstrukce zničena při letošních povodních!!!)

V pondělí jsme zaspali, a tak jsme dali jen krátkou ale velice příjemnou pěší procházku u jezera a odjeli bez žádných zvláštních zážitků domů. Cestou jsme si tipovali útulné pumpy na zastavení a odpočinek. Jednu takovou se znakem papouška jsme objevili a spořádali jsme tam dohromady chlebíčkovou bagetu doplněnou dvěma kapucíny. Kapučíny, samozřejmě. To byla méně vtipná narážka na salzburskou horu.

IMG_2869

Viděli jste někdy něco takového? Vyfotila jsem z auta v Havlíčkově Brodě.

Tohle je úvodní článek, k jednotlivým zajímavostem se vrátím samostatnými texty. Raději bez termínu.

 

 Posted by at 17.10

  3 komentáře to “4 dny v Solné komoře”

  1. Dvě noci a jeden den… jako bych to psala já. I to cestování autem je přesné!!! Když jsme jeli s Kapitánem na besedu s Pájou Ostrovankou do Prahy, tak se všichni divili, že jedeme kvůli jedné „obyčejné“ hodinové besedě 300 km sem a tam. Jenže těžko se vysvětluje, že přidaná hodnota je pro nás i ta cesta samotná, takže vlastně krásný den! 🙂
    Salzburk je pro mě začarované město. Dvakrát jsem tam vyrazila a nikdy nedojela, vždy mi to něco překazilo. Tak snad někdy… mám Rakousko velmi ráda.

  2. Ano, tak to je Báro souznění :)). My máme společné cesty autem moc rádi a milujeme i zastávky na pumpách, přijde nám to normální si užívat i takové maličkosti.

  3. Mám to v Rakousku také ráda. Starousedlíci jsou hodní a slušní. Je tam pořádek a mám pocit že i příroda není tak zasažena jako tady. Těch kytek…. i ve městě. Myslím ty plané. Snad do Salzburgu jednou dorazíš, stojí to za to.

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php