Čvc 202012
 

7. krok – směřovati ke štěstí se nám jistě poštěstí, už jsme zase o krok blíže, bez nehod a bez potíže!

7. krok ke štěstí

  • Najděte si vzor!   Mezi známými jistě najdete někoho, jehož styl obdivujete. A pokud ne, inspirujte se kdekoli jinde. Podumejte večer před spaním, proč se vám váš  „vyvolený“ tak zamlouvá, co ho činí výjimečným a co by vás mohl naučit. Když při tom dumání usnete, ještě na to máte celý příští den! A to by bylo, abyste si nějaký vzor nenašli. Třeba v literatuře.

reakce:  přátelé, vzorů máme přehršel, ale vybírám si velmi těžko. Rozhodně volím mezi ženami a vybírám tři, o kterých jsem již zde psala a které velmi obdivuji. Soňa Červená, Adriena Šimotová a Meda Mládková. Řeknu to krátce. Jsou samy sebou – mají styl, aktivní, tvůrčí, inspirativní, nepoddávají se teroru věku, jsou krásné, důstojné, v klidu. Jak že to říká Wernisch… chodit po provaze je snadné…

*  *  *

Chodit po provaze

je snadné

a kdo to neví

ten spadne

 

A smrt je jen hloupost

protože

kdo tohle neví

ten neumře

 

 Posted by at 19.19

  6 Responses to “30 kroků ke štěstí”

  1. A tak já si za vzor beru Josefa Jíru – měl styl, byl dost aktivní, tvůrčí fest, jednoznačně inspirativní, nepoddával se teroru věku, byl krásnej, důstojnej a v klidu. A jako ženskou beru Věru Janouškovou, jak ta uměla plamenem řezat smaltový plechy hned vedle nádoby s hořlavinou, to se jen tak nevidí…

    • Jo, ještě básničku:

      Zdvihnu-li víčka, v srdce ihned bolest se mi zatne
      nesnesu pohled na nic (- což je oboustranně platné)
      vteřina každá na mé pouti ze sna znovu do sna
      je emocionálně pro mě zcela neúnosná.

      • Neznala jsem, a docela v pohodě se do toho pocitu dovedu napasovat. Včera, dnes i zítra. I když, pravda, trochu přehrávám :).

    • Nemohu říci, že ani jednoho z nich neznám. Znám oba, ale ne tak dokonale, abych o nich mohla se zanícením mluvit a nejsou vlastně nyní na denním pořádku, v médiích určitě ne a u mne vlastně také ne. Vzpomínka trochu vybledla, ale stále tu je. O obou jsem viděla televizní dokumenty. Jírův Betlém a s Janouškovou dokument z cyklu Ateliéry. Vím zcela jistě, že oba na mne zapůsobili silně (hlavně Věra Janoušková svou samozřejmou umanutostí, bavila mě hlavně ona sama) a stálo by zato se na ně podívat blíže, ale jsem rozptylována tolika věcmi a život letí jak blázen, někdy nevím kudy kam, natož se vědomě a dlouhodobě soustředit na jednu věc… jsem nějaká rozlítaná…

  2. 7. krok, a já, ač se snažím, mám stále pocit, že jen přešlapuji na místě. Nějak se mi nedaří najít mého „vyvoleného“. Nedaří se mi být ani sama sebou, natož Adrienou Šimotovou. 🙁 Není jednoduchá ta tvoje cesta ke štěstí, Zuzi. Zlatej Jirka. 🙂

  3. Máš recht Evi, a ještě ani není jistý, že ho na konci najdem, ale když se nepokusím… budu sama sobě za poseru.

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz